Magie ve středověku

Cílem autora je prozkoumat středověké magické pověry praktiky v jejich plném rozsahu, znovu přehodnotit rozdíl mezi démonickou a přírodní magií, postihnout postavení kouzelníků v rámci středověké kultury, kde byli členy různých sociálních skupin. Na zcela neznámou půdu se pustil ve výzkumu nekromantie, věštění pomocí duchů mrtvých; část věnovanou této problematice založil na zcela neznámých rukopisech, jež se mu podařilo originálním způsobem interpretovat. Autor začíná s definicí přírodní démonické magie, a hledá její zdroje v klasické kultuře starověkého řecko-římského světa.

Dalším zdrojem je podle něj tradiční kultura Germánů a Keltů, které se stručně věnuje. Podrobná je kapitola o magii v pozdně středověké Evropě, kde se stává "každodenní tradicí" a působí mezi vzdělanými i prostými lidmi, bohatými i chudými, mezi muži a ženami, měšťany i venkovany. Autor tak nezkoumá pouze magické praktiky křesťanské Evropy, ale i učenecké představy o magii arabských středověkých intelektuálů a jejich vliv na renesanční okultismus. Přiměřený zájem patří reakcím církve a státu na uvedené druhy magie, vedoucím až k rozmachu čarodějnických procesů. Historik zkoumá formu a působení zákazů, příkazů, odsudků a pronásledování hadačů, kouzelníků a čarodějnic, církevním i světským právem.

Obálka knihy|foto: www.argo.cz

Kieckheferova práce nesporně odpovídá na aktuální módní zájem o problematiku magie a okultismu. Odpovídá na něj však odborně, přesně a vkusně, čtenáři se nijak nepodbízí, naopak ho nutí soustředěně sledovat poměrně složitý výklad. Díky interdisciplinárnímu přístupu se autorovi podařilo zasadit magii do struktury středověké kultury a přiblížit tak některé její klíčové problémy.

Richard Kieckhefer: Magie ve středověku, přeložila Kateřina Jirsová, Nakladatelství Argo 2005, 254 stran.

Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.