Lužinova obrana

1. únor 2002

Retro Lužinova obrana vzniklo podle stejnojmenné předlohy ruského exulanta Vladimira Nabokova - autora slavného, dvakrát zfilmovaného románu Lolita. V osnovách obou příběhů lze nalézt podobnost: také Lužinova obrana vypráví o lásce, která se vymyká konvencím a hraničí se skandálem.

Protagonisty dramatu - v režii renomované nizozemské režisérky Marleen Gortrisové - jsou geniální šachista a mladá aristokratka. Dobové vyprávění, jehož klíčové pasáže se odehrávají v mondénních italských lázních, se skládá z několika vzájemně překřížených trojúhelníků. Milostný triangl mezi Lužinovým otcem, matkou a její sestrou vystupuje z retrospektiv a tvoří jednu z příčin hrdinovy vykořeněnosti. Další trojúhelník je rozehrán mezi podivínským šampionem, svéhlavou Natálií a jejími rodiči. Ti se známostí své dcery nesouhlasí a dělají všechno pro to, aby ji zmařili. Jiné temné napětí existuje mezi Lužinem, přímočarou dívkou a záludným promotérem, který se šachového fenoména pokouší zmanipulovat. Nejdramatičtější zápletka souvisí s mistrným tahem, který znamená překvapivý mat soupeři.

Lužinova obrana je dalším z dlouhé řady příběhů o výjimečných jedincích, kteří žijí ve svém vlastním světě a narážejí do bariér průměrnosti. Hrdinova dětinská bezbrannost se místy podobá infantilním vylomeninám Amadea ze slavného dramatu Petera Shaffera. Retro podle Nabokovova románu líčí posedlost hrou, jež znamená unikátní zážitky, ale také nebezpečí totálního odcizení. Film lze interpretovat jako konfrontaci mistrovských tahů na šachovnici a rošád ve skutečném životě. Zatímco ty první se dají promýšlet předem, v těch druhých bývá sebevětší inteligence často spíš na překážku.

Logo

Snímek režisérky Marleen Gorrisové, z jejíž tvorby Česká televize nedávno uvedla oscarovou kroniku Antonia, má výtečné herecké obsazení. John Turturro v roli vykolejeného šachisty zosobnil další ze svých jasnozřivých podivínů. Podobné figury ztvárnil už v mysteriu Barton Fink, v komedii Život v sedmém nebi či v homérovské parafrázi Bratříčku, kde jsi. V úloze Natálie se znovu blýskla Emily Watsonová, známá z nezapomenutelné hlavní role dramatu Prolomit vlny. Nevinní andílci i poťouchlí ďáblíci, kteří vystupují z jejích křehkých postav, připomínají slavné kreace Felliniho manželky Giulietty Masinové.

Logo

Navzdory všemu, co bylo řečeno, však Lužinova obrana nepatří mezi přelomová díla, ale pouze mezi kultivované ilustrace. Podobá se procházce muzeem dobových kostýmů či návštěvě pečlivě zaranžovaného panoptika. Přes veškerou sofistikovanost však zavání suchopárnou intelektuální disputací. Na rozdíl od režisérčina staršího snímku Antonia postrádá magicko-realistickou nadsázku a především odlehčující humor. Lužinově obraně zkrátka chybí přesah, který by z příběhu rozporuplného šachisty učinil výpověď o světě na přelomu milénia.

autor: Jan Foll
Spustit audio