Luzernský kruh Pavla Krbálka

6. září 2015

Ve věku sedmaosmdesáti let zemřel v Praze v sobotu 29. srpna sochař Pavel Krbálek. Narodil se v moravské Miroslavi v kovářské rodině, která toto řemeslo provozovala sedm generací. "To, co umím, by nebylo možné bez toho, že jsem kovář. Dovedu se vyjádřit klasickými i abstraktním sochařstvím, dokážu to ve všech kovech, až po zlato,“ řekl Krbálek v jednom rozhovoru.

V programové řadě Ad libitum vysílané v neděli 6. září v 16.45 uvedeme jako vzpomínku na Pavla Krbálka, sochaře, ale také iniciátora různých kulturních podniků, reprízu pořadu Luzernský kruh.

Na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze studoval v ateliéru sochaře, profesora Bedřicha Stefana. Jako jeden z mála umělců na světě Pavel Krbálek zpracovával zlato kováním. Autorsky se podílel na přípravě úspěšné kolekci šperků československých výtvarníků pro světovou výstavu EXPO 67. V roce 1968 Pavel Krbálek opustil Československo a usadil se ve švýcarském Luzernu. Po roce 1989 žil Krbálek střídavě v Luzernu, v Praze a Miroslavi, kde rekonstruoval kovárnu, která patřila jeho předkům.

03462037.jpeg

Pavel Krbálek v roce 1970 obdržel Bavorskou státní cenu a řady dalších mezinárodních ocenění. Jeho plastiky nalezneme v plenérech v Japonsku, Švýcarsku, Německu, v Praze, Miroslavi a v celé řadě galerií. Celý život Pavla Krbálka fascinovali andělé. Anděl na Napoleonově pomníku na ostrově Elba pochází z Krbálkovy dílny. Letos byla v nově opraveném zámku v jeho rodné Miroslavi otevřena stálá expozice jeho sochařského díla.

Proslulý švýcarský psycholog Max Luescher, autor slavného Luescherova testu osobnosti knihy Barvy lásky, která vyšla i česky, o Krbálkovi řekl: „Na jeho tvorbě si vážím nejvíc jeho citlivosti pro dokonalé a přesně vyvážené tvary, se kterou vytváří své plastiky. Obdivuji jeho nadání a intuici vyjádřit to, co je naší duchovní potřebou, totiž zobrazení protikladů a jejich vzájemných vztahů, a dosažení jejich harmonie. Jeho plastiky jsou výrazem toho, co nám může dát filozofie a také do jisté míry víra, ale myslím tím opravdovou víru a ne snůšku předsudků a pověr.“

00727993.jpeg

Spisovatel Alexandr Kliment o sochaři napsal: „Krbálek ozdobil mnohá evropská města kamennými díly a kašnami, kde voda, kov a kámen vedou s člověkem dialog. Na jedné takové kašně vytesal slova Pavla Kohouta: ´Ve mně - v kapce - začíná moře. V tobě - člověče - věčnost.´“

Luzernský kruh Pavla Krbálka O švýcarském Luzernu vyprávěl spisovatel Jiří Gruša jako přístavu české literatury: „Luzern byl náhoda, či ještě lépe cosi, čemu se dnes módně říká bifurkace: místo kde se kmen stromu, proud řeky či směr vůbec větví a pokračuje jinudy a jinak. Já jsem se tam dostal k nakladateli…“

Nakladatelství Bucher v Luzernu se stalo po roce 1968 literárním přístavem nejen pro Jiřího Grušu, ale také pro Pavla Kohouta, Ludvíka Vaculíka, Ivana Klímu, Edu Kriseovou a další české spisovatele, které tehdejší pražský režim nechoval v lásce. Ze švýcarského města na břehu jezera se knihy autorů, jejichž díla v rodné zemi nesměla vycházet, se dostávaly ke čtenářům nejen doma ale i v dalších zemích.

02400535.jpeg

Na dramatické a často i groteskní události spojené s vydáváním knih českých autorů pronásledovaných Husákovým režimem ve švýcarském Luzernu bude v repríze Radiodokumentu Jiřího Kamena Luzernský kruh vzpomínat sochař Pavel Krbálek, spisovatelé Pavel Kohout, Alexander Kliment, Jaroslav Vejvoda, bývalý předseda kantonální vlády v Nidwaldenu Bruno Leuthold a manželka nakladatele Jürgena Braunschweigera Liz.

Luzernský kruh, jehož členy byli Švýcaři i Češi žijící ve Švýcarsku, se nejen starala o vydávání knih, ale i morálně a také materiálně podporoval české spisovatele. Podle svědectví Bruna Leutholda stál Pavel Krbálek u zrodu Luzernského kruhu...

autor: Jiří Kamen
Spustit audio