Lili Zografu: Samota

18. únor 2010
r_2100x1400_vltava.png

Žurnalistka, esejistka, spisovatelka, dramatička (1922-1998). Narodila se a vyrostla v Irakliu na Krétě v rodině vydavatele novin Andrease Zografose (na jistou dobu se stal dokonce ministrem tisku) jako nejmladší ze čtyř dcer. Jak uvedla v jednom rozhovoru, její dětství a mládí "nebylo jednoduché", protože otec byl velice přísný a v rodině se musely dodržovat veškeré zásady "slušného chování". Takže, když Lili odešla z domova a v Athénách se porůznu živila a žila s různými muži, rodina ji zavrhla. Zografu odešla na studia do Francie, kde na Sorbonně studovala filologii. Už tehdy začala přispívat do různých časopisů a novin....

Její první kniha (Láska, z roku 1949) se zabývá vztahy rodičů a dětí, které Zografu popisovala velice otevřeně a bez iluzí. Později (v 60.letech). se stala známou zejména jako novinářka díky svým reportážím z cest do Španělska a Portugalska. Za druhé světové války byla vězněna, za diktatury byla, podobně jako většina jejích přátel a kolegů, perzekvovaná.

Překladatelka Rita Kindlerová v portrétu autorky (na internetovém portálu iliteratura) uvádí, že "kritici se shodují na tom, že autorka měla vzpurného ducha a byla neúplatná v jakékoli době". Prozaické dílo Lili Zografu se zabývá především ženou 20.století, jejím postavením v rodině a společnosti, ale jak autorka sama říkala, nikdy se nepovažovala za feministku, proti feminismu se naopak ostře stavěla (v Řecku se ostatně nikdy výrazně neprosadil). Lili Zografu už za svého života patřila ke klasikům současné řecké literatury. Je považována za zakladatelku moderní ženské prózy (a je ceněna také jako znalkyně a kritička života a díla Nikose Kazantzakise).