Lidská skvrna
Na rozdíl od pozitivní recenze Hynka Justa se v následující recenzi setkáte s opačným přístupem. Lidská skvrna je podle Pavla Dobrovského filmem, který nedokázal naplnit potenciál herců a na dramatický žánr má příliš málo strhujících událostí a nečekaných odhalení.
Dlouho seděl v kině a přemýšlel - ten průměrný divák, ta osoba, která si čte recenze, aby věděla, za jaký film má zaplatit 150 korun. Titulky skončily, začala chodit uklízečka a náš prototyp stále seděl a seděl a přemýšlel, co chtěli tvůrci Lidské skvrny říci, kde byla pointa a hlavně - o čem ten film byl? Pod režií dramatika Roberta Bentona (Kramer vs Kramerová) se před kamerou producírují herci působivých jmen: Anthony Hopkins, Nicole Kidmanová, Ed Harris či Gary Sinise - od všech by průměrný divák očekával perfektně vyvážené výkony, propracované charakterové studie a hlavně jakousi soudnost při rozhodování o přijmutí či zamítnutí role. S nervozitou se dá konstatovat, že v Lidské skvrně ani jeden z výše jmenovaných nevyužije naplno svých schopností, a dokonce se ani nevžije do fiktivní postavy, kterou zkrátka a jednoduše přerůstá - hrdinové Lidské skvrny jsou pro své herce příliš zanedbatelní, s minimem výjimečných vlastností. Nejinak dopadla samotná režie trpící prokletím rozvláčného dramatu. Jako u tolika jiných filmů, ani zde nebyl výběr literární předlohy tou nejšťastnější volbou, ačkoliv Philip Roth za knihu získal Pulitzerovu cenu, a scénárista Nicholas Meyer bezvýchodně zabředl do roztahanosti a slepých dějových odboček.
Do příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy židovský univerzitní profesor Coleman Silk (Hopkins) z legrace označí absentující studenty za strašáky ("spooks"), aniž by si byl vědom, že právě použil urážlivé pojmenování černochů - kterými studenti jsou. Následuje vyhazov z univerzity a důchod. Colemanova manželka nevydrží nenadálý nával událostí, klesá k zemi mrtvá a Coleman ve fanatickém poblouznění přichází ke spisovateli Zuckermanovi (Sinise), aby jeho příběh sepsal. Mezitím do profesorova života vstoupí pětatřicetiletá univerzitní pomahačka Faunia (Kidmanová), a tím, jak společně spějí od sexu k hlubšímu citu, se u obou odkrývá temná minulost. Faunia má šíleného manžela (Harris), který plánuje pomstu, a Coleman využil v mládí neobvykle bílé barvy své pleti, aby se vyčlenil z černošské rodiny a stal se společensky uznávaným bílým mužem. Provedení scénáře na první pohled obsahuje mnoho chyb - to, že Hopkins ani se zavázanýma očima nemá afroamerické rysy, je jen jedním případem přehmatu. Druhým je absence napětí nebo jakéhokoliv jiného pocitu, protože hned první záběr popisuje tragický konec celého příběhu.
Benton zručně zasadil události do období aféry Clinton - Lewinská, ve flashbacích ukazuje rasovou nesnášenlivost čtyřicátých let a v nečekaných skocích směrem kupředu posunuje příběh k vyvrcholení. Právě časové skoky jsou spolehlivou metodou, jak divákovi vnutit falešný pocit o propracovanosti materiálu. Symbolické připodobnění společnosti a Colemana ke králi Agamemnonovi a Achillovi nebo neustále podsouvaný dojem, že na slovíčku peripetie (nečekaný zvrat v ději) je celý film vybudován, jen ztuha pomáhají těžkopádnému kolosu dát se na pochod. Stejně tak zdůrazňovaní rasové otázky a lidské determinace je v dnešním světě tak akceptovaným společenským problémem, že další film na téma působí jako příliš pozdě zvednutý ukazováček. Stejně jako Coleman dobrovolně odejde od své rasy a ztratí se ve světě, tak Benton dobrovolně odchází od ambicí a s Lidskou skvrnou se ztrácí na smetišti nemastných neslaných dramat.
Podepřít slabý scénář výkony hvězdných herců je jistě logickým krokem, ovšem musí se jim dát dostatečné místo, a to se v Lidské skvrně nepodařilo. Vyloženě podceněným (opět!) se stal Ed Harris, který ve většině svých záběrů sveřepě mlčí a dramaticky potahuje z cigarety, případně má záchvat vzteku (jen jeden) - perfektně zahraný, skoro jako by nenáviděl Bentona, že ho obsadil do okrajové role. Hopkins, Sinise a Kidmanová se, chudáci, snaží seč mohou, ale charaktery jsou pro ně málo živé, visí na nich jako zplihlá kůže. Jde o typický příklad, kdy skvělí herci nemohou být dobří, protože role není dobře napsaná. S méně známými herci by Benton určitě díru do světa udělal větší.
Po téměř nenávistném textu ale musím přiznat filmu jednu vlastnost: není vyloženě špatný a docela dobře se na něj dá dívat. Asi jako se na vesnicích, kde není elektřina, dívají na projíždějící kamiony a říkají tomu divadlo. Sto šest minut dlouhý film uteče rychle jako dvou a půl hodinový a zanechá diváka sedět v sále ještě po skončení titulků... o čem to, sakra, bylo?!
Související odkazy: oficiální stránka
Lidská skvrna (The Human Stain, USA 2003) hrají: Anthony Hopkins (Coleman Silk), Nicole Kidmanová (Faunia), Ed Harris (Lester), Gary Sinise (Zuckerman); scénář: podle novely Philipa Rotha napsal Nicholas Meyer; hudba: Rachel Portman; režie: Robert Benton; 106 minut, titulky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
