Libozvučnost šestinotónů. Současné inspirace mikrointervalovým souhvězdím průkopníka Aloise Háby

Příběh šestinotónového harmonia, které pro skladatele a průkopníka mikrointervalových systémů, vizionáře Aloise Hábu postavila za vydatné podpory prezidenta Masaryka v roce 1937 firma August Förster, se začal psát už začátkem 20. let 20. století, a to hmatatelně ve významném textu o mikrotonalitě, jehož byl Hába autorem. Asi o patnáct let později přichází Hába s myšlenkou zbrusu nově vyrobené šestinotónové harmonium s rejstříky použít ve své nové opeře Přijď království tvé (1937- 1942).

O nové, svobodné hudbě snil léta. Za jeho života k premiéře této „antroposofické“ opery nikdy nedošlo, ani poté. Stalo se tak až v roce 2018 (!) na NODO/ Dnech nové opery Ostrava. Při té příležitosti se k nástroji dostal tenkrát 25letý klavírista Miroslava Beinhauer. Náhodou, jako záskok. Nástroj mu učaroval. Znovuzrození  mimořádného harmonia má od té doby díky zapálenému interpretovi téměř pohádkový rozměr. Nástroj letos začal cestovat Evropou a nové skladby pro něj napsalo už devět skladatelů dneška a o slovo se hlásí další.

Kdyby mělo šestinótónové harmonium z Českého muzea hudby duši (a co my vímeJ) a dobrodružnou povahu, výskalo by radostí. Z přísně střeženého výstavního kouta se díky vstřícnosti Českého muzea hudby už několikrát stěhovalo, letos např. i do Rakouska a Německa. Náhodné setkání s tímto nástrojem zdá se být pro Mirka Beinhauera, jediného interpreta na světě, který na tento nástroj umí koncertně hrát, osudovým. Ale nic není zadarmo. Prokázal odvahu, obrovskou píli a stovky hodin  za nástrojem, který je tříherní s pěti oktávami a třimanuálovou klávesnicí (F1- f3), přičemž jedna oktáva je dělena na 36 temperovaných tónů – šestinotónů. Díky sdílení své hry na internetu se začaly dít věci.

Akademie s podtitulem Současné inspirace mikrointervalovým souhvězdím průkopníka Aloise Háby: návraty, podněty, experimenty i nová díla pro „Hábovo“ šestinotónové harmonium mapuje  motivaci skladatelů Marca Sabata, Gérarda Papea, Arashe Yazdaniho, Klause Langa a Iana Mikysky inspirovat se  Hábovým „znějícím universem“, jeho „old school“ mechanickým nástrojem, jehož zvuk skladatelé proplétají se smyčci a dechovými nástroji nebo elektronikou a sound a light designem. Šestinotónové harmonium vstalo jako Fénix z popela a o využití jeho mikrointervalové libozvučnosti přemýšlí nejen interpreti z okruhu Ensemble for New Music Tallinn, který skladby z velké části objednal.

Zeptám se skladatelů na jejich motivaci komponovat pro tak technicky složitý nástroj. Historické zákulisí nástroje i mikrointervalové hudby poodkryje muzikolog Lubomír Spurný. O důvodech své touhy nechat si postavit nové šestinotónové harmonium pak promluví jeho interpret Miroslav Beinhauer.

Akademie na speciální téma a z jedinečných nahrávek vznikla díky koncertům z letošních festivalů Ostravské dny a Offstrings Struny podzimu a Tvůrčí skupině Hudba Českého rozhlasu.