Libor Šteffek: Příprava výstavy Kamila Lhotáka? Bylo to hledání jehly v kupce sena

Výstavní prostor Alšovy jihočeské galerie na zámku Hluboká nad Vltavou nyní přibližuje dílo českého výtvarníka od ikonických maleb přes méně známé grafiky až po téměř zapomenuté knižní ilustrace: „Takto velká výstava zatím nemá obdoby. Doposud největší lhotákovská expozice čítala 120 položek. Ta aktuální, na které je jich k vidění 430, ji překonává několikanásobně, a to hned v několika směrech. Je to komplexní pohled na dílo umělce od 30. let až po konec jeho tvorby v letech 80.,“ uvedl v úvodu Vizitky Libor Šteffek.

8 fotografií

Nové pohledy, nové aspekty a dosud nevystavená díla

Vedle známých obrazů, na kterých Lhoták už od konce 30. let zobrazoval svět modernity, technických vynálezů a pohybu, se na ní Liboru Šteffkovi a jeho spolupracovníkům podařilo shromáždit desítky děl, která zatím nebyla nikdy vystavena: „Jedna ze zajímavostí, která se veřejně objevuje úplně poprvé, je například skica Lhotákova největšího obrazu Hráči baseballu. Autor si tu dílo předpřipravil ve formě malého akvarelu, což u něj nebylo běžné. Tužkou ho rozčlenil do několika set čtverečků, aby byl následně obraz schopen zvládnout,“ vysvětlil Šteffek.

Kurátor jako investigativní novinář nebo Hercule Poirot

Neúnavný lhotákovský badatel a propagátor pak přípravu výstavy přirovnává k investigativní žurnalistice či detektivce, protože vypátrat individuální majitele Lhotákových děl bylo složité a trvalo to několik let: „Byla to mravenčí práce, která mnohdy připomínala hledání jehly v kupce sena,“ říká muž, kterému se nakonec podařilo najít a oslovit více než osm desítek soukromých sběratelů z osmi zemí světa a přes tři desítky institucí.

Nad stránkami knih vzniká celoživotní vztah

K přípravě výstavy, stejně jako předtím k práci na několika odborných monografiích, ho poháněla láska ke Lhotákovu dílu. Objevil ho už v dětství, kdy za měsíc přečetl desítky knih: „Byl jsem vášnivý čtenář, a některé knihy mě přirozeně přitahovaly více než jiné. Aniž bych to tehdy tušil, byly to ty, které ilustroval Kamil Lhoták. Později jsem to zjistil, a začal se o něj zajímat. Postupně to přerostlo v celoživotní vášeň i v to, že jsem se sám stal autorem několika knih.“

Cesty kolem světa: to nejcennější jsem našel v Americe a Japonsku

První monografii věnoval Šteffek méně známému pólu Lhotákovy tvorby – grafice: „Zájem o Lhotákovo dílo mě zavedl k cestám do zahraničí, kde jsem vyhledal a navštívil několik desítek vlastníků. Od tohoto bodu se pak odvíjela veškerá má další činnost,“ vysvětluje autor a kurátor, který za svůj největší úspěch považuje objev několika Lhotákových děl v Japonsku a Spojených státech: „Řadu úžasných prací jsem našel u lidí, kteří naprosto netušili, jak cenná vlastní díla. Že doma mají něco, k čemu by se měli hrdě hlásit,“ uzavírá host úterní Vizitky.

Co Kamila Lhotáka celoživotně přitahovalo k automobilům, ponorkám a vzducholodím? Proč ho fascinovaly tělesně handicapované ženy, se kterými nejen žil, ale také je zobrazil na desítkách portrétních pláten? Co ho přivedlo ke spolupráci s filmem? A proč víme tak málo o tom, že Lhoták složil symfonii, dvě kvarteta a dvacet klavírních skladeb? I o tom mluví Libor Šteffek ve vltavské Vizitce.