Letní tábor jako site-specific prožitek aneb Na hraně reality a fantazie
Na táboře stráví mnoho dětí nemalou část léta. Po letošním jaru, kdy se děti vídaly většinou jen přes obrazovky svých telefonů, mají letní tábory ještě větší význam.
Letní tábory jsou místem, které jde naproti bohaté dětské imaginaci a nabízí prostor k prozkoumání a posouvání tenké hranice mezi realitou a fikcí. Skaut Kryštof Josefus a jeho anonymní protějšek (redakce jeho jméno zná, ale kvůli zachování tajemství táborové hry jej nebudeme prozrazovat) hovoří o tom, kde se inspirují při vytváření výtvarného programu a celotáborové hry, která tradičně udává tón a atmosféru celé akci.
Děti občas tráví víc času v lese, v bunkrech, které si samy postavily, než na samotném tábořišti.
anonymní host ArtCafé
Důležitou roli v přípravě jednotlivých etap hraje právě krajina, která je sama o sobě nejsilnějším prvkem. Stačí si pak pohrát s pološerem, nebo jemným nasvícením a přírodní site-specific scénografie je na světě, shodují se oba hosté. Zajímavé je také to, jak se děti v krajině a v přírodě zabavují samy. Stavění bunkrů nebo individuální objevování okolí je nedílnou součástí života na táboře.
Nechceme si hrát na středověk, raději probíráme strach nebo ekologii
Sociální pracovnice Vladimíra Zborníková už přes dvacet let organizuje tábory ŠVAGR pro děti ze znevýhodněného prostředí. Děti se zkušeností s ústavní nebo pěstounskou péčí jezdí na její akce několikrát do roka. Hlavním cílem bylo neslučovat děti z již existujících skupin v dětských domovech, ale dát příležitost těm, kteří mají třeba výchovné problémy, nemohou chodit do skauta nebo jiných organizací, chybí jim možnost vycestovat mimo dětský domov atd. Zborníková v ArtCafé zdůrazňuje, jak je u takových dětí důležitý individuální přístup a trpělivosti. V posledních letech se při vytváření celotáborové hry a tematického rámce soustředí na to, aby zaměření tábora odráželo realitu, ve které děti žijí. Na jejich akcích se tak objevily hry s tématem jako strach či ekologie.
Poslechněte si celé ArtCafé s hudebním výběrem Josefa Sedloně. Pořad připravila Alžběta Kvasničková
Související
-
Městské hry nemusí být jen doménou kluků ze Stínadel. S vervou je dnes hrají i dospělí
Současné městské hry přinášejí do veřejného prostoru dobrodružství. Může jejich hraní měnit vztah k městu?
-
Vojtěch Matocha: Prašina je knížka, jakou jsem vždycky chtěl číst skautům na táboře
Představivost dětí i jejich rodičů v posledních měsících zaměstnávají příběhy Jirky a dívky jménem En...
-
Západy slunka a rosa na kolejích v mé knize o trampech nebudou, říká fotograf Libor Fojtík
O tom, jaká je vizualita současného trampingu, jsme si povídali s fotografem Liborem Fojtíkem, který chystá vydat fotografickou knihu Trampové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.