Západy slunka a rosa na kolejích v mé knize o trampech nebudou, říká fotograf Libor Fojtík

Svérázné oblečení, které nepropálí jiskra od ohně, slang, přezdívky, oslovení „ahoj kamarádi“, hra na Ameriku a hlavně neutuchající touha po svobodě a přírodě. To jsou hlavní znaky trampů, kteří brázdí české hvozdy už víc než sto let.

Český tramping očima Libora Fojtíka|foto: Libor Fojtík

Zájem o tramping rostl a mohutněl ve třicátých letech. Po útlumu po válce a represi po roce 1948 přišlo trampské obrození v 60. letech. V té době vznikly stovky osad a nádraží byla plná trampů s americkými usárnami na zádech, ve stetsonech a v battledressech. Jak ale vypadá tramping dnes? 

Český tramping očima Libora Fojtíka|foto: Libor Fojtík

V trampingu jsem v 80. letech vyrůstala a v pubertě jsem došla do bodu, kdy se mi z khaki dělalo mdlo. Teď své děti učím tábořit. Je to ve mně jak v koze.
Karolína Ryvolová na FB ArtCafé

Fotograf Libor Fojtík byl aktivní tramp a prošel si trampskou kulturou od malička, i proto pro něj nebylo složité vstoupit do hnutí znovu. Tentokrát se stativem a fotoaparátem. Před pěti lety se rozhodl připravit projekt, který by mapoval současnou vizualitu českého trampingu. Fotografování ho ale postupně přivedlo taky k natáčení, takže dalším výstupem projektu Trampové bude dokument, ve kterém Fojtík sleduje v čase osudy několika trampů. Třetím výstupem projektu bude výstava. Nechtěl dělat reportérskou, dokumentární fotografii ani vytvářet encyklopedii. Díval se na subkulturu očima fotografa. Záměrně fotil celé postavy lidí, kteří ho vizuálně zaujali. Nepřirozené přisvícení použil, aby je trochu vytrhl z jejich prostředí, což byl v osmdesáti procentech les.

Trampa dělá nepsaná uniforma, a ty mě zajímaly.
Libor Fojtík

V publikaci se objeví několik tematických linií. Jednou z těch výrazných je uniforma trampů, jejich styl.

8 fotografií

Dalšími liniemi jsou krajina, lidová tvořivost a architektura a tou poslední jsou trampská tetování. V knize se taky objeví archivní fotky – Fojtík nevybíral z celonárodního archivu, ale z rodinného alba. „Nejde o encyklopedii, je to fotografická publikace o trampingu, viděného mýma očima,“ odůvodňuje Fojtík svůj výběr.

Po roce 1989 došlo k největší změně v trampingu.
Tony

Kniha Trampové je zejména fotografická. Textové části se ujal etnolog Jan Pohunek a stručné shrnutí století českého trampingu představí trampskýma očima Tony, se kterým jsme taky mluvili ve vysílání. „Po revoluci poprvé za celou dobu přestal byt hnutím, které by bylo nějak omezované.“ Zmínil Tony při ohlédnutí za historií hnutí. Nové možnosti, které se se svobodou otevřely, mají určitě vliv i na to, že trampů je míň. Tony ale budoucnost trampingu nevidí černě. Tramping podle něj rozhodně nekončí, ale bude ale trošku jiný.

Český tramping očima Libora Fojtíka|foto: Libor Fojtík