Leonard Cohen: Oblíbená hra. Bolest a slast dospívání bohatého židovského mladíka z Montrealu

25. září 2024

Prozaická prvotina zpěváka a hudebníka, od jehož narození letos 21. září uplyne 90 let. Premiéru poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.

Účinkuje: Honza Hájek
Připravila: Petra Hynčíková
Překlad: Tomáš Hrách
Režie: Jakub Doubrava
Premiéra: 10. 9. 2024

Vysmeknout se z řetězů, kterými ho svazuje rodina a víra, a najít cestu k nezávislosti. Revoltující středostavovský synek Lawrence Breavman je hlavním hrdinou prvního románu básníka a písničkáře Leonarda Cohena. V románu se zrcadlí významné epizody Cohenova života. Vzpomínky na dětské hry a kamarády, nejbližší přátele, první velkou lásku i setkání s lidskou odlišností a smrtí. To vše na formující se cestě za uměním.

Z části autobiografický román Oblíbená hra (The Favourite Game) vyšel v roce 1963 v Anglii. Na záložce prvního vydání této knihy o sobě začínající autor uvedl: „Narodil jsem se v Montrealu v roce 1934. Studoval jsem na McGillově a Kolumbijské univerzitě. Žil jsem v Londýně jako velký pán, honil tam ženské a svým přízvukem otvíral jinak nedobytné georgiánské paláce, kde jsem se vyjímal temně a úchvatně jako Othello.

V Řecku, tam byly smyty mé barbarské neupřímnosti a očištěn můj styl pod vlivem pustých hor a cizokrajné družky, která si pěstovala jednoduchou angličtinu. A v Montrealu, kam se pořád vracím, v tom rodovém hnízdě mé rodiny mocnější, než jsou starší ze Siónu – poslední obchodníci, kteří berou vážně otázku krve. Peníze pobírám od vlád, žen, z honorářů za prodané básně, a jsem-li k tomu donucen, od zaměstnavatelů. Nemám žádné koníčky.“

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Nejnovější hry a četba

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.