Léon Bloy: Eseje

Léon Bloy je chrlič katedrály, který vrhá vody nebes na dobré i na zlé.

Takto charakterizoval literární kritik Barbey d’Aurevilly autora románu Chudá žena.

Poutník Absolutna

• Upravit

Rozhlasové pásmo věnované francouzskému spisovateli Léonu Bloyovi, který zemřel právě před sto lety. On-line k poslechu do soboty 4. listopadu 2017.

Francouzský prozaik Léon Bloy (1846–1917) byl proslulým pamfletistou a kritikem soudobé společnosti, napsal řadu knih deníkových zápisků, psal povídky, je autorem dvou románů. Svými knihami, názorovou nesmiřitelností a myšlenkovou hloubkou ovlivnil řadu osobností, u nás především staroříšského vydavatele a překladatele Josefa Floriana, ve frankofonní oblasti pak mj. J. Maritaina, G. Bernanose nebo G. Rouaulta.

Bloy žil stranou literárního života, neustále byl nucen řešit finanční nesnáze, svými nesmiřitelnými výpady si udělal mnoho nepřátel. S odzbrojující upřímností bojoval proti nenáviděné soudobé společnosti, proti laxnosti církve, proti materialismu a měšťáctví. Postava měšťáka byla mu celoživotním nepřítelem a cílem jeho výpadů. 

Léona Bloye poznáme hned od prvních řádek: jeho osobitý, vášnivý styl, bohatý slovník, myšlenky provokativní i hluboké.

Účinkuje: Josef Somr

Překlad: Věra Dvořáková
Připravil: Petr Turek
Režie: Vlado Rusko

Natočeno v roce 2008.