Lazebník sevillský. Klasická francouzská komedie, ve které chytrý sluha ožení svého pána
Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais byl mužem mnoha tváří i profesí. Za svého života se stal hodinářem vynálezcem, hudebníkem, politikem, tajným agentem, obchodníkem se zbraněmi, ale také aktivním účastníkem hned dvou světových revolucí – americké a francouzské. Nejvíce se ovšem proslavil jako dramatik, autor divadelních komedií, jejichž hlavní postavou je bystrý Figaro. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Hudba: Miroslav Ponc
Dramaturgie: Jaroslava Strejčková
Režie: Josef Bezdíček
Natočeno: v roce 1954
Osoby a obsazení: hrabě Almaviva (Jiří Dohnal), doktor Bartholo (František Roland), Rosina, jeho schovanka (Jiřina Švorcová), lazebník Figaro (Antonín Zíb), Basilio, Rosinin učitel zpěvu (Vladimír Hlavatý), Mlaďoch, Bartholův sluha (Bohumil Bezouška), Čipera, Bartholův sluha (Zdeněk Dítě), notář (Bedřich Bobek) a velitel stráže (Rudolf Pellar)
Inscenaci uvádíme v obnovené premiéře po více než třiceti letech.
Je otázkou, do jaké míry se do postavy bystrého lazebníka a hraběcího sluhy promítla dobrodružná povaha jeho autora. Jisté je, že svou vynalézavostí a ostrým jazykem si Figaro brzy podmanil nejen francouzské publikum.
Čtěte také
Prostřednictvím úspěšných oper Gioacchina Rossiniho a Wolfganga Amadea Mozarta rozšířil řady původně literárních hrdinů, kteří významem přesáhli díla, ze kterých vzešli, a stali se obecně známými typy, jako například Don Quijote, Don Juan či Othello. V Lazebníku sevillském pomůže Figaro svému bývalému pánovi, hraběti Almavivovi ke svatbě s milovanou Rosinou. Dívku drží pod zámkem její poručník doktor Bartholo, mazaný Figaro, který k Bartholovi chodí jako holič a lékárník, však pomůže Almavivovi starce obelstít.
Související
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
