Láska složitá jak klínopis

Umístěn už v titulu knihy i na samém začátku milostného příběhu naznačuje, kdy se láska mezi Květou a Josefem probouzí, a také, že její peripetie nakonec odkáží k prvotnímu prožitku. Jenom po celou dobu vyprávění nevíme, jak k tomu dojde. Autor do cesty nastaví mnoho rafinovaných překážek, takže teprve komplikovanou cestou nás dovede k odhalení tajemství. Překvapivě se ukáže, jak je nakonec prosté.

Do děje vstoupíme, když už podstatná část dějů proběhla. Mezi skutečným začátkem příběhu Květy a Josefa a svatbou dcery, která knihu otevírá, odehrála se dramata jejích rodičů, oba se svatby účastní už v odloučení. Otec je brzy po narození dcery nesmyslně vězněn, nešťastná matka odhodlána udělat všechno, aby muž byl propuštěn, neprohlédne lest, kterou jí nastražil jejich přítel, její někdejší nápadník, jenž je nyní ve službách "třídní spravedlnosti". Pod slibem, že Josefovi pomůže, přiměje Květu k něčemu, co by nikdy neudělala: získá ji jako oběť svých sexuálních choutek. Oběť se jich pak účastní (posléze už ze zvyku a dobrovolně?), ale je to zrada na životní lásce? Nejspíš není, muž se z vězení vrátí a všechno by bylo dobré, jenom kdyby tu nebyl onen kolaborantský exponent zla. Josef v příznivější době o jeho činnosti pravdivě svědčil, aniž věděl o jeho epizodě s Květou. Ďábel se mu perfidně pomstil dopisem, v němž vypsal podrobnosti svých někdejších styků s Květou. Tady začíná druhá, soukromá tragédie. Josef Květino selhání neunesl, odchází a rodina se rozpadá. Do třetice se rozpadne i rodina jeho dcery a Josef se sblíží a později i žije s vnukem na venkově.

Brzy pochopíme, že soukromé osudy rodiny nejsou pouhým románovým zpracováním svědectví o nedávných dějinných příbězích, jak je známe z mnoha knih s obdobnou tematikou. Tomáš Zmeškal ve svém románu povahu doby sám vytváří především tím, jak pracuje s psychologií lidí, s jejich osudy uprostřed odvěkého zápasu člověka se zlem, aniž by apriorně soudil. Poselství knihy, povaha jejích hrdinů, jejich konflikty mají proto obecnější povahu, než by bylo pouhé svědectví o životě v nepříznivé době. Také proto ona nejednoznačnost ve vedení děje, ty místy kuriózní odbočky a myšlenkové hry v úvahách, jež mají sílu stát samy o sobě, střídání mnoha literárních žánrů.

Se zjednodušením by se dalo říci, že jádrem knihy je silný příběh o tom, jak složitá je láska ve skutečném životě a jak náročné je dát ji najevo, když zranění se zprvu zdá silnější než trvající cit.

Tomáš Zmeškal, Milostný dopis klínovým písmem, Torst, Praha 2008