Láska je otevřené okno
Pásmo z poezie, prózy a dopisů beatnické básnířky Vladimíry Čerepkové ve výběru Nikol Patíkové on-line k poslechu do soboty 28. října 2017.
Domov byl pro Vladimíru Čerepkovou abstraktní pojem, od dětství až po dospívání vystřídala několik dětských domovů a ústavů, protože ji matka nedokázala výchovně zvládnout. Z holky z pasťáku se později stává básnický zjev, který uhrane desítky mužů, zmizí v emigraci a do smrti hledá, jak žít...
Láska je otevřené okno. Ke konci polibku poznáme, že z něho vždycky trochu táhlo...
Z básně otištěné v časopisu Květy r. 1963
Vladimíra Čerepková byla spolu s Václavem Hrabětem a Inkou Machulkovou řazena k české obdobě beatnické poezie. První básně publikovala časopisecky už v šestnácti letech. Svou knižní prvotinu Ryba k rybě mluví vydala v Československém spisovateli v roce 1969, ve svých třiadvaceti letech. Ve stejném roce emigrovala do Francie, kde se také setkávala s českými básníky, např. s Jiřím Kolářem nebo Petrem Králem, který do Paříže odešel hned po sovětské invazi. Svou poslední sbírku vydala v roce 2008.
Čtěte takéBáSnění Petra Krále. Básník, prozaik, esejista a překladatel vybírá a čte inspirativní básně
Účinkují: Jana Kaločová, Barbora Goldmannová a Jan Lepšík
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Režie: Radim Nejedlý
Natočeno v Českém rozhlase Brno.
Nejposlouchanější
-
Jean Paul: Doktor Škrtikočka jede do lázní. Rozmanité příběhy jednoho podivína a cynika
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Clare Dwyer Hogg: Sbohem. Svatopluk Skopal v příběhu o zradě, přiznání a (ne)možnosti vykoupení
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
