Kytice Karla Jaromíra Erbena se dočkala nového překladu do francoužštiny. Emblematické dílo české literatury 19. století vyšlo v unikátním zpracování
Překladu se zhostil bohemista a profesor na pařížské Sorbonně Xavier Galmiche. Kresbami ho doplnil český malíř žijící v Paříži Jiří Hanibal. Oba autoři pracovali původně každý zvlášť. Pak se ale jejich cesty protnuly a vznikla jedinečná práce. „Nápad zpracovat téma Kytice jsem měl už někdy před deseti lety,” říká Jiří Hanibal. Později se mu do ruky dostal tehdy první překlad bohemisty Xaviera Galmiche. Tak začala spolupráce obou autorů.
Odstranit líbivost
„Vždy mi přišlo zvláštní, že všechna vydání Kytice, která se mi dostala do ruky, mají tak pěkné ilustrace. A přitom sám text není hezký, ve smyslu hladivý,” říká malíř, který tak chtěl z díla odstranit nálepku líbivosti. Jiří Hanibal žije ve Francii přes 30 let a věnuje se kromě malby a kresby i filmové činnosti a tvorbě filmových dekorací.
Záhořovo lože je homosexuální balada
„Třeba Svatební košile. Voják vypadá trochu jinak. My jej známe jako husara.” Nebo Polednice, kterou máme mnohdy zafixovanou jako smrtku. „Pro mě je to zlá paní s brýlemi,” popisuje svou kresbu Jiří Hanibal a dodává, že se jí bály i jeho děti. Nový výklad je i u balady Záhořovo lože: „To je pro mě homosexuální báseň. Příběh umírajícího starce a mladého jinocha,” vykládá malíř.
Žijeme v době neopohanské
Na opačném konci Paříže se scházím s překladatelem, profesorem české literatury na Sorbonně, Xavierem Galmichem. Podle něj existovaly určité mezery v česko-francouzských překladech z minulých let a to nejen u Kytice, ale i jiných klasických děl. Slavné Erbenovo dílo Galmiche přeložil už podruhé.
„Kytice je zajímavá hlavně proto, že básně jsou děsivé. Je tam krev i rozčtvrcené těla. Je tam hodně mysteriózního,” vysvětluje důvody obliby Kytice překladatel. „Z veršů cítíme jisté nadpozemské síly, kterým chceme, ale tak trochu nemůžeme, porozumět.” Navíc podle Galmiche žijeme v době neopohanské, kdy si lidé čím dál více zajímají o nadpřirozené činy a kulty. Proto máme velmi společného s dobou temného romantismu.
Mateřídouška – francouzský neologismus
Překlad Kytice ale s sebou nesl i určité nové úpravy jako je vypouštění slov nebo vznik nových – neologismů. „Nejlepším příkladem je hned první balada – Kytice. V češtině rozumíme textu. Chápeme, proč se kytičce na hrobu říká mateřídouška. Ve francouzštině, ale slovo “mateřídouška” neexistuje. Rostlinka má název, který spíš připomíná petržel. A to by nám pak verš spíš připomínal kuchařský recept. Proto jsem vytvořil slovo “me-mère”. Takové slovo ale ve francouzštině neexistuje.” Vysvětluje profesor Galmiche. Text tak musel doplnit o vysvětlivku.
Nový francouzský překlad Kytice Karla Jaromíra Erbena vychází jen v malém nákladu. Zato se jedná o jedinečné umělecké dílo.
Související
-
Kombinace tradiční marocké hudby a moderního jazzu. Klavírista Ismail Sentissi vydává desku
Jeho hudební začátky se formovaly v Casablance, odkud pochází. Ismail Sentissi se nechal ovlivnit tradiční marockou hudbou i ženským zpěvem, který ho obklopoval.
-
Antonín Rejcha. Online výstava plná nových objevů o česko-francouzském skladateli a teoretikovi.
Unikátní online výstavu připravila Moravská zemská knihovna. Na ní představuje jednoho z předních hudebních skladatelů, pedagogů a teoretiků – Antonína Rejchu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.