Online výstava plná nových objevů o česko-francouzském skladateli a teoretikovi. MZK v Brně a Národní francouzská knihovna v Paříži představuje život a dílo Antonína Rejchy
Na unikátní výstavě představuje MZK v Brně jednoho z předních hudebních skladatelů, pedagogů a teoretiků – Antonína Rejchu. Ten svou tvorbou i přístupem ovlivnil několik generací hlavně francouzských skladatelů, mezi nimi Hectora Berlioze nebo i Ference Liszta. Za své zásluhy se stal členem Francouzské akademie krásných umění. Výstava o Antonínu Rejchovi vznikla ve spolupráci s Francouzskou národní knihovnou, která u této příležitosti zveřejnila ojedinělý nález.
Do výzkumného pracoviště Francouzské národní knihovny (Bibliothèque nationale de France - BnF), do ulice Richelieu mě pozval historik François-Pierre Goy. Ve své pracovně ve třetím patře položil na stůl papírovou složku. Uvnitř se nacházely originální partitury napsané přímo Antonínem Rejchou.
„Výstava, která je k vidění online, je součástí velkého projektu, který se jmenuje Rejcha vizionář a který je mezi Národní francouzskou knihovnou, Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Univerzitou Paříž 13,” vysvětluje historik.
V roce 2017 se jim v Paříži celkem náhodou podařilo objevit tři velké salonní symfonie Antonína Rejchy. Byly totiž součástí jednoho neprobádaného fondu. Jednalo se o ručně psané partitury a obsahovala i díla, o kterých se domnívali, že jsou ztracená. Projekt Rejcha vizionář měl zahrnovat i studijní dny v Brně zahrnující online výstavu. Touto formou tak mohou ukázat originální dokumenty, které se podařilo objevit ve Francouzské národní knihovně. Většina archiválií spojených s Antonínem Rejchou se nachází právě v Paříži, protože sem v mládí utekl a později se usadil. Jeho činnost je tak zásadně ovlivněná i formovaná právě ve francouzském prostředí.
Dvojjazyčná výstava, která je připravena na webových stránkách, je skvělým počinem. Výsledek práce je totiž přístupný více lidem a to odkudkoliv. Stačí jen dobré internetové připojení. Archiválie spojené s Antonínem Rejchou, které jsou uložené v BnF, patří k unikátům. „O některých těchto dokumentech víme, jak a odkud se k nám dostaly. O některých to ale nevíme. Některé darovala jeho dcera, Antoinetta, některé předal přímo Reicha.” Jak historik dodává, jedním zdrojem byl i fond, který se k nim dostal z mediatéky Hectora Berlioze. A mezi těmito dokumenty objevil i notové zápisy připisované Antonínu Rejchovi.
Zkoumání pozůstalostí i neprobádaných fondů z vyprávění Françoise-Pierra Goye zní jako detektivka. „Pak jsme se pustili do bádání ve fondech z konzervatoře, které se k nám dostaly už v 60. letech, a byly částečně katalogizované. V nich jsem natrefil na jednu část, která nebyla nikdy probádaná. K mému velkému překvapení jsem tam objevil jednu kantátu od Antonína Rejchy, která byla navíc krásně podepsaná,” vypráví historik. Další překvapení přišlo za rok. „Dostala se k nám pozůstalost z jednoho nakladatelství. Otevřel jsem krabici s dokumenty a najednou, jaké překvapení! Tři salonní symfonie!” popisuje historik z Francouzské národní knihovny, François-Pierre Goy.
Výstava, kterou připravila Moravská zemská knihovna v Brně ve spolupráci s Francouzskou národní knihovnou, je k vidění na webových stránkách: rejcha.knihovny.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
