Kultivovaný zahradník. Německému historikovi Stefanu Rebenichovi vychází titul sebraných sloupků

Přebal knihy Stefan Rebenich: Der kultivierte Gärtner. Die Welt, die Kunst und die Geschichte im Garten|foto:Nakladatelství Klett-Cotta Verlag

Kniha Stefana Rebenicha vyšla v pravý čas. Autor nám nedává rady co, jak a kdy na zahradě dělat – takových příruček je bezpočet. Spíš nechává čtenáři nahlédnout do historie i současnosti zahradnického umění po celém světě. Jeho znalosti této matérie se zdají být nevyčerpatelné. Jsou podložené praxí ze země, ve které jsou snad nejkrásnější zahrady v Evropě, Velké Británie. Stefan Rebenich studoval v Oxfordu u Robina Lane Foxe, britského historika a také velkého zahradního experta. Jeho kniha Anglický zahradník vznikla stejně – Fox psal mnoho let zahradnické sloupky pro Financial Times.

Zatímco Foxovy texty jsou sebeironické a lehčího vypravěčského charakteru, Rebenich pojímá téma zahrad smrtelně vážně. Jednotlivé kapitoly jsou z pera pedagoga a přísného historika. Důvodem je evidentně známý fakt: zatímco v Anglii mají zahrady a jejich kultivování velkou tradici, v Německu musí být zahrádkáři teprve správně vychováni. Proto také onen titul knihy – Kultivovaný zahradník. Rebenich mluví dokonce o „zahradním vzdělávání“ a cituje antické filozofy. Platon napsal, že výchova a zahradničení jsou stejně důležité.

Jen kultivovaná zahradnice a kultivovaný zahradník mohou jako autonomní osobnosti vytvořit pouze pomocí svých tvůrčích schopností individuální zahradní styl.
Z knihy Stefan Rebenich: Der kultivierte Gärtner. Die Welt, die Kunst und die Geschichte im Garten.

Odhlédneme-li od Rebenichova stále lehce zdviženého ukazováku, musíme po přečtení knihy objektivně uznat, že nám zprostředkoval vědomosti, za kterými bychom se museli léta pídit. Teď můžeme při okopávání záhonů přemýšlet o Alhambře v Granadě, o Versaillských zahradách nebo o růžové zahradě v Bílém domě. Teď už i leccos víme o čínském a portugalském zahradnickém umění, stejně tak o zahradních vášních mnohých slavných osobností, kterými bezesporu byly Franz Schubert, Gustav Klimt nebo Paul Klee.