Které hodnoty podporuje naše školství?

Kniha Na vzdělání záleží pojednává o tom, jak vzdělanostní rozdíly ovlivňují osudy lidí v české společnosti. Petra Raudenská (rozená Anýžová), jedna z autorek této kolektivní monografie, zdůrazňuje:

„O evropských zemích lze obecně prohlásit, že jsou všechny orientované především na blaho druhých osob a že rovnost a tolerance jsou jedněmi z nejpreferovanějších lidských evropských hodnot.“ To však, říká autorka, platí zejména pro západní Evropu. Pro české vysokoškoláky neplatí, že by více inklinovali „k univerzalismu nebo obecně k hodnotám orientovaným na toleranci a porozumění blízkým lidem. Naopak se zdá, že mají větší tendenci si této hodnoty cenit spíše jedinci s nižším než středoškolským vzděláním. (...) Česká vysokoškolská populace se v tomto ohledu výrazně odchyluje nejenom od západoevropského trendu, ale i od hodnotového nastavení nejbližších geografických sousedů, jako je Německo, Slovensko, Polsko či Maďarsko.“

Kniha Na vzdělání záleží|foto: Kosmas

Estonsko je taky postkomunistická země a není bohatší než Česko. Přesto ve výsledcích mezinárodních testů PISA skóruje daleko lépe. Dokonce tak, že ji BBC dává za příklad i Velké Británii jako školní systém, který podporuje soudržnost společnosti třeba tím, že školy postupně smazávají rozdíly ve výkonu dětí, které pocházejí z chudých rodin oproti dětem z rodin lépe situovaných. Je žádoucí, abychom se inspirovali takovými školními soustavami, které nereprodukují sociální rozdíly tak silně, jako to činí naše dnešní školství?

Hledat recepty je obtížné. Přesto: existují oblasti, kde by se mohlo české školství zlepšit, aby více napomáhalo společenské soudržnosti? A může s tím pomoct sociologie? Nad těmito otázkami se zamýšlejí Dana Hamplová ze Sociologického ústavu Akademie věd, ředitel agentury STEM Martin Buchtík a vedoucí Katedry sociologie na Masarykově univerzitě Tomáš Katrňák.