Král Ubu

6. březen 2003

Vltava - výchozí obrázek|foto:Český rozhlas Vltava

Slavné "hovnajs" krále Ubu otevřelo vskutku královskou inscenaci Disku. Hra věčného recesisty a mystifikátora Alfreda Jarryho, kterou napsal ve svých patnácti letech, v roce 1888 pro loutkové divadlo, předběhla o několik generací svou dobu. U nás ji uvedl Jindřich Honzl v Osvobozeném divadle, nejslavnější byla však inscenace na prknech Divadla Na Zábradlí s J. Libíčkem v hlavní roli. Studenti katedry alternativního a loutkového divadla pražské DAMU tak měli nelehkou úlohu vypořádat se s tímto hvězdným precedentem.

Alfred Jarry byl ojedinělý zjev ve světě literátů, který svůj neutuchající zájem o mystifikaci rozšiřoval v různých odvětvích, dokonce i ve své vlastní vědě, kterou nazýval patafyzikou. K postavě krále Ubu ho inspiroval jeden potrhlý profesor historie zvaný "Ebé". Tak vznikl karikaturní prototyp blbství, krutosti, žravosti a sadismu. Jeho nejhorší zvěrstva však vyvolávají smích. Vršení sprosťáren typu "hovnajs" svým množstvím přestává šokovat. Jeho historky jsou tak drsné a kruté, že jim nejde ani na chvilku uvěřit.

Z filmu Král Ubu|foto: Česká televize

Pro Jarryho divokou fantazii neexistovaly žádné uzdy pravděpodobnosti nebo podobných zbytečných pout divadla. Přenáší děj z místa na místo, přivádí na jeviště spoustu postav včetně lidu či vojska. Při inscenování počítal s použitím loutek a masek.

Inscenace Disku vystačí bez loutek, bez masek a bez vycpaných břich. Veškerá váha spočívá na hercích, kteří Jarryovského humoru dosáhli maximálním nasazením a hravostí. Postavy jsou zbaveny jakékoliv psychologie, zato jsou pěkně vyšinuté. Král (Jakub Žáček) i matka Ubu (Ilona Semrádová) jsou v elegantních oblecích a o to víc vyniká jejich brutalita. Ta není markýrovaná, ale skutečně vybíjená na hlávkách zelí. Zatímco Ubu je trochu natvrdlý, matka Ubu je pravý mozek všech akcí a dělá velkou politiku. Excelentní však nejsou jen představitelé hlavních rolí. Nezapomenutelný "Přitloukač cedulí" (Martin Kavan) dokázal upoutat na minimálním prostoru a doplnil tak galerii vyšinutých postav. Nakonec je na jevišti místo pro někoho z diváků...

Celou scénu tvoří jeden velký patafyzický objekt. Dřevěná konstrukce má spoustu oken, východů, schodů, likvidační díru, dokonce i patro. Je pustou jeskyní, královským palácem i tribunou. Jednotlivé části jsou odnímatelné, a také odpadají pod přívalem brutality. Tento scénický objekt je nedílnou součástí herecké akce. Nová inscenace Disku je po dlouhé době divadlem, které se vysmívá světu, baví a provokuje.

autor: mat