Kozlovský kopec u České Třebové
Pověstmi opředená hora spojená s malířem Maxem Švabinským
Pro svou odlehlost býval Kozlovský kopec často zahalen rouškou tajuplnosti – vyprávělo se třeba, že uvnitř kopce je veliké jezero, odkud se bere voda tekoucí z pramene Vrbovka. Od počátku dvacátého století zde zaznamenáváme zvýšený turistický ruch. Od roku 1929 na Kozlovském kopci stávala první dřevěná, 29 metrů vysoká rozhledna. Na nejvyšší vyhlídkovou plošinu bylo tehdy nutné vystoupat po pěti dřevěných žebřících. Postupně se stávala cílem stále většího počtu turistů z širokého okolí. To velice zvýšilo atraktivitu místa a v roce 1932 byla pro potřeby turistů vystavěna Chata Maxe Švabinského. Ta byla pojmenována po známém malíři, který ve zdejších končinách často pobýval.
V současné době stojí na Kozlovském kopci od srpna 2000 nová ocelová rozhledna, která primárně slouží jako vysílač mobilního operátora. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 33 metrů se nám nabízí krásný výhled na Českou Třebovou, Orlické hory i Litomyšl. Za dobré viditelnosti je vidět až do Pardubic a na Sněžku.
Podívejte se na mapu, ať víte kudy k rozhledně.
Praktické informace:
Lokalita: Kozlovský kopec, cca 5km jihozápadně od České Třebové, cca 10km jižně od Ústí nad Orlicí
GPS: 49°52'52.787"N, 16°25'32.157"E
Nadmořská výška: 601m
Celková výška: 55m
Výška vyhlídkové plošiny: 32,8m
Počet schodů: 174
Otevírací doba: květen, červen, září a říjen pouze o víkendech a svátcích (10-18 hod.), v červenci a srpnu denně (rovněž 10-18 hod.)
Vstupné: Důchodci a studenti 15 Kč, dospělí 20 Kč
Výhled: Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky i Kralický Sněžník
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Tracy Letts: Zabiják Joe. Kultovní klasika americké coolness dramatiky a úspěšný film
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
