Kosatíkova cesta do hlubin malířovy duše

30. březen 2006

Život a tvorba malíře Svatopluka Sulka patří k těm, jež se vzpírají zařazení do žánrové, tematické či jakékoliv jiné přihrádky. Možná proto jeho znepokojivá osobitost lákala Pavla Kosatíka, aby se jím zabýval, ač není historikem umění.

Motivů však bylo jistě víc; vždyť téma Sulek nabízí i bohatství "podtémat", odboček či souběžných pěšin, po nichž se lze vydat na paralelní průzkumy. Kosatík si dal práci a propátral mnohé, ne-li všechny, které s osobností umělce souvisejí, aniž však sešel z hlavního směru. Kniha Sulek maluje (nakladatelství Host) se vlastně tak trochu podobá svému "objektu" - je také těžko zařaditelná, což ovšem nic neubírá na její kvalitě. Nejspíš ji lze označit za úctyhodně rozsáhlý esej.

Obrazy Svatopluka Sulka

Svatopluk Sulek (nar. v roce 1921 v Táboře) prožil významnou část dětství a chlapectví na východním Slovensku a Podkarpatské Rusi, studoval v Paříži u F. Légera a krátký čas na pražské AVU. Maloval pak víceméně stranou uměleckých proudů - samozřejmě včetně oficiálního "socialistickorealistického" -, i když s některými z nich, zejména s jednotlivými tvůrčími osobnostmi, měl leccos společného. Žil a tvořil ve Francii, na severu Čech, v Praze i na jihočeském venkově. Malíř nepokojného nitra i velké eruptivní síly překvapoval svými náměty, pevnou kresbou a výraznou, často až agresivní barevností.

Kosatík provází čtenáře umělcovým životem i přístupem k tvorbě, jeho konstantami, jichž měl kromě malování pohříchu málo, pochybnostmi a váháním. Autorovi jako historikovi to nedá, aby nezařadil Sulkův život i malování do zasvěceného dobového kontextu. A jako spisovatel nezahodí žádnou příležitost, aby plasticky vylíčil konkrétní události, místa a prostředí, které s malířem souvisejí, i nejrůznější příznačná znamení doby. Umělecká Paříž, stručné pojednání o španělských anarchistech, tísnivé trapno při (ne)přijímání Sulka do Umělecké besedy, situace na Akademii v padesátých letech, kde "malířství jako projekce duše bylo postaveno mimo zákon" a "umění už nemělo být tajuplným procesem, při němž malíř svádí sám se sebou zápas o vyjádření toho nejcennějšího, co v sobě nosí, ale mělo se podobat Majakovského veršům, jasným jako dávka z kulometu". - Politicko-umělecká atmosféra padesátých, šedesátých i pozdějších let je tu vylíčena velmi plasticky, včetně hutných komentářů.

Svatopluk Sulek před svými plátny

Kosatík s pozoruhodným citem i ambicemi psychologického rozboru proniká do Sulkových obrazů, vykládá a komentuje je. V těchto i jiných pasážích je vlastně ku prospěchu věci, že nemá "kunsthistorický slovník", ale poutavé vyjadřování citlivého vnímatele.

A ještě něco je na Kosatíkově nové práci sympatické: ač pojednal Sulkovu osobnost i tvorbu ve velké šíři i kontextu doby, stále tu zůstává cosi nevysloveno, kus tajemství, který si musí čtenář a především divák objevit sám. Kniha je inspirativním průvodcem na této cestě.

autor: Agáta Pilátová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.