Komunitní zahrada nebo oživení prázdných domů. Univerzitní projekty rozhýbávají města

V Česku v posledních letech přibývá univerzitních projektů, které se snaží vytvářet prostor pro sdílení nápadů a poznatků nejen v rámci akademické obce, ale zároveň se více propojovat s veřejností a reagovat na problémy a potřeby města.

Multifunkční prostor v centru města i platforma na sdílení nápadů

Studentská iniciativa Udržitelný Palacký v Olomouci od roku 2016 inspiruje a vybízí veřejnost k ekologicky uvědomělejšímu a šetrnějšímu chování. Provozuje mimo jiné komunitní zahradu, platformu na food-sharing nebo se podílela na celorepublikové úklidové akci. „Na začátku jsme hodně improvizovali. Chtěli jsme se dát dohromady s dalšími lidmi, kteří mají společné zájmy a sdílet nápady,“ říká Tadeáš Žďárský, jeden ze zakládajících členů spolku.

V rámci Kampusu Hybernská funguje mimo jiné kavárna, knihovna, dětský koutek a přednáškový sál.|foto: Jan Sládek,archiv Jana Sládka

„Vážím si toho, že jsme se od začátku rozhodli dát prostor studentům a studentkám pro jejich vlastní akce, přestože iniciativa přicházela z vedení fakulty,“ přibližuje vznik pražského multifunkčního prostoru Kampus Hybernská Jan Bičovský, jeden z jeho spoluzakladatelů. Společný projekt Univerzity Karlovy a pražského magistrátu, díky němuž ožil dlouhodobě nevyužívaný komplex budov v centru města, zahájil činnost v roce 2017. „Postupně se k nám připojovali další studující i akademici, protože v tom viděli novou příležitost, kterou univerzita před tím nenabízela a ani o ni neusilovala. Teď si všichni říkají, proč jsme takový prostor neměli už dávno.“ Za zhruba rok a půl fungování už od té doby v Kampusu proběhlo zhruba 800 akcí.

Spolek Studentské Brno na brněnském majálesu|foto: Oliver Staša,Studentské Brno

„V Brně chyběla organizace, která by spojovala studující napříč různými univerzitami. Nebyl nikdo, kdo by reprezentoval studenty směrem k magistrátu. Ten zároveň hledal bleskosvod mezi městem a studenty,“ popisuje vize projektu Studentské Brno jeho bývalý ambasador Michal Hořínek. Spolek od roku 2015 pomáhá studentkám a studentům prosazovat jejich nápady pro rozvoj města. Na svém webu pravidelně zveřejňují, v jaké fázi se projekty nacházejí, aby bylo jejich plnění jak pod kontrolou studentů, tak veřejnosti.

I dobrovolnictví má své meze

„Na začátku jsme se hodně opírali o dobrovolnictví, ale teď můžeme díky mimořádným stipendiím dávat i odměny. Studenti, kteří podobným aktivitám věnují hodně času, by jinak museli chodit ještě na brigády,“ poukazuje na limity dobrovolnictví Tadeáš Žďárský, který studuje environmentální studia a udržitelný rozvoj. Někteří studující pak mohou mít kvůli časovému vytížení v univerzitních projektech paradoxně problémy dostudovat. „To je třeba hlídat a někdy i brzdit nadšení a iniciativu studentek a studentů, aby to nemělo špatný dopad na jejich hlavní činnost na univerzitě,“ dodává Jan Bičovský, bývalý proděkan Filozofické fakulty.

Jak bylo pro Univerzitu Karlovu složité získat pro své účely dům v centru Prahy? Poslechněte si celé ArtCafé a dozvíte se mimo jiné, kde leží etické hranice ve financování univerzitních projektů a jak se od nich dá posunout k širší společenské změně. Hudbu do ArtCafé vybíral Pavel Klusák, který se zaměřil na bohatou festivalovou nabídku pohraničního městečka Sokołowsko.