Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. O záhadném vztahu mezi řečí a myšlením
Britský publicista David Vaughan, který žije už přes dvacet let v Praze, nahlíží s pomocí vědců a badatelů pod pokličku fascinující a mladé vědy, které se říká „psycholingvistika“. Zároveň se ptá, jak nám psycholingvistika může pomáhat i v praxi: ve školách, v diagnostice a snad i v politice a diplomacii. Je návrat k předbabylonskému světu mezinárodního porozumění opravdu jen sen?
Mezi třemi jazyky
Moje dvě děti vyrůstají trojjazyčně. Mají anglického tátu, matku Němku, ale narodily se v Praze a nikdy neznaly jiný domov než Českou republiku. Velmi často jim lidé říkají, jaké mají štěstí a jaká to musí být výhoda v dnešním kosmopolitním světě, mít hned tři jazyky. Ale jaké to je, žít mezi jazyky? Staré české přísloví „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“ je pěkné, ale zároveň zní trochu schizofrenně. Já bych určitě nechtěl být více než jednou člověkem. O složitém vztahu mezi jazykem a myšlením zatím víme neuvěřitelně málo, a ještě méně, když jde o souhru více jazyků.
Čtěte také
Závisí to, jak vnímáme svět, na tom, jakými slovy jej popisujeme? Známe příklad inuitského jazyka ze Severní Ameriky, ve kterém existuje 50 různých slov pro sníh. Znamená to, že my ubozí Evropané vidíme jen jeden druh sněhu? Samozřejmě, že ne. Snad by inuitský běžkař uměl díky svému jazykovému vybavení vybrat správný vosk mnohem lépe než já. Ale pak máme další problém. Jak poznáme, že ten správný vosk vybral kvůli jazyku a ne kvůli tomu, že pochází z oblasti, kde osm měsíců v roce leží sníh a díky tomu je velmi dobře natrénovaný v umění rozeznávat různé druhy sněhových vloček?
Psycholingvistika pomáhá
Když jde o jazyk, můžeme si být jisti jen jednou jedinou věcí: všechno je ještě složitější, než by se na první pohled zdálo. Nemůžeme se ani spolehnout na selský rozum. Podle něj bych soudil, že fakt, že mám za mateřštinu angličtinu, určitě neznamená, že nějakou scénu vidím jinak než rodilý mluvčí češtiny. Ale mýlil bych se. Nejnovější výzkum naznačuje, že díky své mateřštině opravdu vidím některé scény trochu jinak, dokonce i v konkrétním příkladu, který jsem zrovna uvedl.
Tento pořad je o relativně mladém vědeckém oboru, který hledá odpovědi na tyto fascinující otázky. Jde o psycholingvistiku, které se věnuje hrstka českých lingvistů tady a v zahraničí. Jejich mravenčí výzkum se nám na první pohled může zdát dost abstraktní, ale ve skutečnosti je relevantní pro mnoho aspektů našeho života: naučí nás, že dvoj nebo trojjazyčná výchova opravdu neubližuje dětem, i že způsob, jakým vnímáme svět, není samozřejmý: že opravdu existují jiné pohledy, a že se tyto pohledy vzájemně nevylučují.
Poznatky z psycholingvistiky nám pomáhají při vývoji nových postupů ve výuce, při práci s pacienty po mozkové mrtvici, nebo pokud má dítě potíže naučit se číst nebo psát. Jde o sondu do hlubin lidského mozku, který zatím zůstává jedním z posledním neprozkoumaných míst na naší planetě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
