Kočičí jazz
Povaha profese jazzmanům nedovoluje, aby si pořídili a hlavně se odpovědně starali o čtyřnohého nebo opeřeného přítele. Proto si mnozí z nich hýčkají virtuální domácí mazlíčky. Vltavští posluchači se o tom přesvědčí na nedělní výstavě jazzových koček.
Za kočku, kterou v roce 1964 nahrál Jimmy Smith pod názvem The Cat, si autor Lalo Schfrin odnesl cenu Grammy. Podobně přítulnými zvuky zaujmou sluchové orgány posluchačů kočky, kočičky, koťata, mourci nebo číči, s nimiž se přijdou pochlubit Stan Getz, Clark Terry, Karel Velebný, Oliver Nelson, Quincy Jones nebo Horace Silver.
Hudbu jazzového podvečera nepokazí žádný jazzový chovatel nějakou kočičinou, a proto se účastníci nedělního lelkování rozejdou přátelsky a pružnou kočičí chůzí, jejíž tempo a rytmus určí Gerry Mulligan a Ben Webster.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.