Kepa Junkera: Maletak
Baskové jakožto třímilionová národnostní menšina uprostřed 40milionového Španělska jsou na své kulturní odlišnosti patřičně hrdí. Jedním z národních symbolů Baskicka je knoflíkový akordeon trikitixa, který tradičně sloužil jako doprovod tance. Mistrem tohoto nástroje je Kepa Junkera, první umělec, který postavil baskickou hudbu do mezinárodního kontextu.
Kepa Junkera na svých koncertech hraje doslova nadoraz, jako by to bylo poslední vystoupení jeho života - ale jeho hudba má ještě další rovinu: svá alba natáčí s početnou sestavou hostí, mezi nimiž nechybí ani hráči na kuriózní a typicky baskické nástroje. Tak například, píšťala alboka je vyrobena z kravského rohu a původ má v severní Africe, perkusivní nástroj txalaparta tvoří velké dřevěné fošny, do nichž se buší palicemi.
Nové album baskického akordeonisty Kepa Junkery doprovází videoklip natočený na atlantickém pobřeží Baskicka s úchvatnými záběry na útesy a mořský příboj, filmování usnadnila kamera nesená dálkově ovládanými drony. V klipu hrají důležitou roli staré kufry na akordeony, které Junkera mnoho let skladoval na půdě. Členky skupiny Sorginak, která na albu hostuje, loví v závěru klipu akordeonová pouzdra z příboje, a na břehu je sestaví do kruhu připomínajícím Stonehenge či jiné starověké svatyně.
Baskická menšina žije na obou stranách španělsko-francouzské hranice. Akordeonista Kepa Junkera vysvětluje, jak se obě části Baskicka liší: „Francouzské Baskicko je víc zemědělské, zatímco jih Baskicka, španělská část, je naopak hodně rušný region se silným průmyslem a rozvinutým rybářstvím. V 50. a 60. letech se tam dokonce stěhovali za prací lidé z jiných částí Španělska. Já pocházím z velkého přístavního města Bilbao. Můj nástroj, akordeon trikitixa se v Baskicku rozšířil až koncem 19 století a při tanečních zábavách nahradil starší nástroje. To byl počátek velmi dynamické hudební vlny, která pokračuje dodnes.“
V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Drakian, Marea Zumaian, Animalizkoak, Pottokak.
Nejposlouchanější
-
John Galsworthy: Sága rodu Forsytů. Hvězdně obsazená dramatizace románu nositele Nobelovy ceny
-
Federico Fellini: Lavička v parku. Rozhlasová hra slavného režiséra s Bárou Hrzánovou v hlavní roli
-
Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha. O tragickém míjení povah, srdcí i nenaplněných snů
-
Shocking Comfort, Neuvěřitelné historie a další povídky francouzského humoristy Alphonse Allaise
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
