Ke světlu a do ráje! Objevování staroseverské křesťanské literatury
Vikingy známe především jako bojovníky a cestovatele. Co ale o jejich životě a kultuře vypovídá staroseverská křesťanská literatura? U příležitosti vydání knihy Jen pekla se bojím! Petr Šmíd hovořil s Jiřím Starým z Ústavu germánských studií FF UK v Praze.
Čtěte také
Oproti staroseverské literatuře z období pohanství je křesťanská staroseverská literatura upozaděna. Přesto jde o pozoruhodná díla, která nám umožňují nahlédnout do období christianizace v 10. až 12. století. V písemnostech se prolínají náměty pohanské i křesťanské, jak dokazuje germanista Jiří Starý na příkladu: „Po velmi dlouhou dobu existovali v lidské mysli pohanští bohové a Kristus vedle sebe. Staroseverský Pantheon nebyl nijak ostře vymezen.
Kromě velkých mytologických bytostí tam patřila spousta dalších démonů nebo duchů Země. A samozřejmě ta skladba byla i lokálně diferencovaná, takže to, že se tam objevil nějaký nový bůh, vlastně nemusela být až tak zásadní událost. Co ale bylo podstatně jiné, byla ‚křesťanská exkluzivita‘ v podobě jediného Boha.“
Jedinečné svědectví z období dějinného zlomu, kdy lidé váhají mezi starým a novým
Kdo byl iniciátorem misijních cest? Jaké byly představy prostých lidí o křesťanství a Kristu? Jak se severští králové, kteří byli po staletí ceněni pro svou udatnost a nesmiřitelnost, vyrovnávali s ideály nového náboženství? Nejen na tyto otázky přináší odpověď zmíněná publikace Jen pekla se bojím!, kterou k vydání připravili Lucie Korecká, Kateřina Ratajová, David Šimeček a Jiří Starý.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
