Když vyšla Sestra, byl to pro mě šok. Nepočítal jsem s tím, že ji bude číst tolik lidí, říká spisovatel Jáchym Topol

Herec Tomáš Pavelka načetl Sestru Jáchyma Topola pro Četbu s hvězdičkou|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

„Tahle kniha měla jednu obrovskou výhodu: vyšla ještě v literární době. V čase, kdy literatura nebyla vedle toho obrovského virtuálního světa, obrovského virtuálního kontinentu. A své čtenáře si našla. Nedávno ji vydali v České knižnici, a tu a tam se mě na ni někdo zeptá. Pořád žije, a z toho mám velkou radost,“ říká spokojeně, ale s pokorou Jáchym Topol. Přiznává, že při jejím psaní úplně nemyslel na čtenáře. „Sestru jsem psal v manickém záchvatu, trochu egoisticky, pro sebe, možná pro pár kamarádů. Vůbec jsem netušil, že vůbec vyjde,“ vzpomíná spisovatel. Při psaní měl v hlavě své literární lásky – dadaisty, surrealisty, těžkou, podle jeho slov až nedočitatelnou literaturu. „Sestra patří k jejich odrazům. Byla to vlastně literární hra. Dnes by takhle bezuzdně a sobecky psát nešlo,“ svěřuje se.

Čtěte také

Jáchym Topol: Sestra. Osobitá výpověď o životě v bývalém Československu na počátku 90. let

V Sestře kumuloval pochopitelně i své prožitky zmíněné doby. „Naše generace v sobě měla obrovskou euforii. Šli jsme do svobody, do něčeho nového a nádherného. Někteří z nás to budovali, další se zapojili do byznysu. Ta literární doba byla obrovská. Ohromné množství lidí věřilo v knihu, věřilo v literaturu. To se dnes posunulo. Literatura je pro menší okruh lidí, ale na tom není nic špatného. Jako kdyby se vracela do koryta, kde je jen pro někoho, kde není masovou záležitostí. Což ale vlastně nebyla nikdy,“ uvažuje Topol. 

Na úpravách svého románu pro rozhlasové čtení se nepodílel, ale z nabídky Českého rozhlasu Vltava byl upřímně nadšený. „Sestra je mamut, takový další literární Moby-Dick, je obrovsky tlustá a těžko čitelná. Redaktoři tak asi museli pracovat se sekerami a pilami, a knihu pro posluchače upravit do stravitelnosti,“ usmívá se s tím, že výsledek uslyší až při vysílání. A prý se velmi těší, jako se těšil na filmovou verzi románu, divadelní zpracování i její hudební variantu, za kterou stáli jeho bratr Filip a kapela Psí vojáci. Jáchym Topol, jak přiznal, se ostatně těší na jakékoliv posunutí svého díla do dalších dimenzí.