Když monstrum promluví. Činohra Národního divadla oživuje Frankensteinovo svědomí
Na hororovou exkurzi do lidské duše, kde se střetávají zklamaná očekávání a radikální upřímnost, zve Činohra Národního divadla Praha v inscenaci Frankenstein v režii Petry Tejnorové. Znovu tak ožívá příběh spisovatelky Mary Shelleyové. Jaká nese poselství tento horor z počátku 19. století?
Inscenace Petry Tejnorové se obrací k perspektivě samotného monstra. Tam, kde ho ostatní adaptace přehlížejí, tato se pokouší naslouchat. Akcentuje touhu po přátelství. Proč si kultura 19. a 20. století vybrala mlčení?
„V popkultuře se netvor proměnil v bezejmennou hromadu švů, který místo řeči vydává pouze zvuky. Shelleyino monstrum ale mluví. Tento posun od mluvící bytosti k němé obludě vypovídá možná o naší společnosti víc, než je na první pohled patrné,“ říká o inscenaci dramaturgyně Nina Jacques.
„Myslím, že Frankenstein se znovu otevírá v momentech, kdy se zpochybňuje jistota pojmu člověk. Dnes, kdy se hranice mezi živým a neživým, přírodním a umělým rozplývá, ten text rezonuje naplno. Myslím, že Mary Shelleyová už tehdy artikulovala úzkost, kterou dnes cítíme velmi naléhavě,“ dodává k inscenaci režisérka Petra Tejnorová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nevěsta přijíždí do Yellow Sky a Otevřený člun. Povídky klasika americké literatury Stephena Cranea
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
