Kde začíná a končí safe space? A kde se cítíte bezpečně vy? Útočiště lze nalézt i v umělecké tvorbě
Jak pečovat o duševní zdraví a vytvářet bezpečná místa v současném zrychleném světě? Konceptem safe space se zabývají umělkyně Kristina Fingerlandová a Marie Tučková.
Skrze instalace, performance, zvukový doprovod a výtvarné umění hledají obě umělkyně cesty, jak se vyrovnat s úzkostmi, lidskými nejistotami a negativními náladami. Safe space vnímají jako fyzický a duševní prostor, nacházející se někde mezi utopickými představami a každodenním životem.
Čtěte také
Safe space jako dialog
Umělkyně Marie Tučková, nominovaná na cenu Jindřicha Chalupeckého, vnímá safe space jako dialog mezi vnitřním a vnějším světem. Její projekt Episode One: Bunny's Departure, který byl v roce 2018 vystavený v Galerii hlavního města Prahy, představuje Bunnyho, fiktivní bytost, která žije ve svém světě, v němž podléhá strachu z únosu. Ukrývá se před ostatními a postupně propadá pocitu nostalgie a stesku po domově.
„Bunny sice neustále popisuje nějaké nebezpečí z venku a ukrývá se uvnitř ve svém příbytku, ale celou dobu směřuju k tomu, že se necítí bezpečně sám se sebou a ve své hlavě,“ říká Marie Tučková, která v současnosti žije a studuje v Holandsku.
Lze se v práci cítit dobře?
Na právě probíhající výstavě Softshell v Entrance Gallery Kristina Fingerlandová tematizuje safe space v souvislosti s pracovními podmínkami. Prostorová instalace s autorskými obrazy a objekty tvořící rámec pro opakovaně probíhající kolektivní performance vychází z myšlenky jakési manufaktury na pomalost – pracovní závod, který je ale místo rychlosti a výkonu orientován na prožitek pracovního výkonu a péči o ty, kteří ho vykonávají.
„Dlouho mě zajímá téma prekariátu, který je v mé sociální bublině docela diskutovaný. Moment odpočinku, opravdového vypnutí a načerpání energie už se moc neděje. V mé performance se snažíme předložit návod, který by byl fajn, kdyby se uvedl do praxe,“ dodává Kristina Fingerlandová.
Výstavu Softshell, kurátorovanou Veronikou Čechovou, lze navštívit v pražské Entrance Gallery do 16. srpna.
Pořad připravila a moderovala Agáta Hrnčířová, hudbu vybral Josef Sedloň.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
