Kde začíná a končí safe space? A kde se cítíte bezpečně vy? Útočiště lze nalézt i v umělecké tvorbě
Jak pečovat o duševní zdraví a vytvářet bezpečná místa v současném zrychleném světě? Konceptem safe space se zabývají umělkyně Kristina Fingerlandová a Marie Tučková.
Skrze instalace, performance, zvukový doprovod a výtvarné umění hledají obě umělkyně cesty, jak se vyrovnat s úzkostmi, lidskými nejistotami a negativními náladami. Safe space vnímají jako fyzický a duševní prostor, nacházející se někde mezi utopickými představami a každodenním životem.
Čtěte také
Safe space jako dialog
Umělkyně Marie Tučková, nominovaná na cenu Jindřicha Chalupeckého, vnímá safe space jako dialog mezi vnitřním a vnějším světem. Její projekt Episode One: Bunny's Departure, který byl v roce 2018 vystavený v Galerii hlavního města Prahy, představuje Bunnyho, fiktivní bytost, která žije ve svém světě, v němž podléhá strachu z únosu. Ukrývá se před ostatními a postupně propadá pocitu nostalgie a stesku po domově.
„Bunny sice neustále popisuje nějaké nebezpečí z venku a ukrývá se uvnitř ve svém příbytku, ale celou dobu směřuju k tomu, že se necítí bezpečně sám se sebou a ve své hlavě,“ říká Marie Tučková, která v současnosti žije a studuje v Holandsku.
Lze se v práci cítit dobře?
Na právě probíhající výstavě Softshell v Entrance Gallery Kristina Fingerlandová tematizuje safe space v souvislosti s pracovními podmínkami. Prostorová instalace s autorskými obrazy a objekty tvořící rámec pro opakovaně probíhající kolektivní performance vychází z myšlenky jakési manufaktury na pomalost – pracovní závod, který je ale místo rychlosti a výkonu orientován na prožitek pracovního výkonu a péči o ty, kteří ho vykonávají.
„Dlouho mě zajímá téma prekariátu, který je v mé sociální bublině docela diskutovaný. Moment odpočinku, opravdového vypnutí a načerpání energie už se moc neděje. V mé performance se snažíme předložit návod, který by byl fajn, kdyby se uvedl do praxe,“ dodává Kristina Fingerlandová.
Výstavu Softshell, kurátorovanou Veronikou Čechovou, lze navštívit v pražské Entrance Gallery do 16. srpna.
Pořad připravila a moderovala Agáta Hrnčířová, hudbu vybral Josef Sedloň.
Související
-
Práce a volný čas. Jak pandemie proměnila pohled na práci?
Nepodmíněný příjem a home office se už pomalu stávají přijatelným řešením. Nápadů, které nám před pandemií připadaly jako nereálné, je mnohem víc.
-
Pocit bezpečí v našich nemocnicích není úplný. Kde hledat inspiraci ke změně?
Představte si nemocnici, kde si o svém stavu můžete popovídat jako v kuchyni či se jejím areálem projít jako městskou pasáží, popisuje architektka Lenka Křemenová.
-
Chceme propojovat osobní a veřejné výpovědi, říkají zakladatelky Institutu úzkosti
Stres, nespavost, odcizení, nerovnost nebo násilí patří k projevům úzkosti, kterou začal zkoumat nově vzniklý umělecký projekt s názvem Institut úzkosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
