Kde začíná a končí safe space? A kde se cítíte bezpečně vy? Útočiště lze nalézt i v umělecké tvorbě
Jak pečovat o duševní zdraví a vytvářet bezpečná místa v současném zrychleném světě? Konceptem safe space se zabývají umělkyně Kristina Fingerlandová a Marie Tučková.
Skrze instalace, performance, zvukový doprovod a výtvarné umění hledají obě umělkyně cesty, jak se vyrovnat s úzkostmi, lidskými nejistotami a negativními náladami. Safe space vnímají jako fyzický a duševní prostor, nacházející se někde mezi utopickými představami a každodenním životem.
Čtěte také
Safe space jako dialog
Umělkyně Marie Tučková, nominovaná na cenu Jindřicha Chalupeckého, vnímá safe space jako dialog mezi vnitřním a vnějším světem. Její projekt Episode One: Bunny's Departure, který byl v roce 2018 vystavený v Galerii hlavního města Prahy, představuje Bunnyho, fiktivní bytost, která žije ve svém světě, v němž podléhá strachu z únosu. Ukrývá se před ostatními a postupně propadá pocitu nostalgie a stesku po domově.
„Bunny sice neustále popisuje nějaké nebezpečí z venku a ukrývá se uvnitř ve svém příbytku, ale celou dobu směřuju k tomu, že se necítí bezpečně sám se sebou a ve své hlavě,“ říká Marie Tučková, která v současnosti žije a studuje v Holandsku.
Lze se v práci cítit dobře?
Na právě probíhající výstavě Softshell v Entrance Gallery Kristina Fingerlandová tematizuje safe space v souvislosti s pracovními podmínkami. Prostorová instalace s autorskými obrazy a objekty tvořící rámec pro opakovaně probíhající kolektivní performance vychází z myšlenky jakési manufaktury na pomalost – pracovní závod, který je ale místo rychlosti a výkonu orientován na prožitek pracovního výkonu a péči o ty, kteří ho vykonávají.
„Dlouho mě zajímá téma prekariátu, který je v mé sociální bublině docela diskutovaný. Moment odpočinku, opravdového vypnutí a načerpání energie už se moc neděje. V mé performance se snažíme předložit návod, který by byl fajn, kdyby se uvedl do praxe,“ dodává Kristina Fingerlandová.
Výstavu Softshell, kurátorovanou Veronikou Čechovou, lze navštívit v pražské Entrance Gallery do 16. srpna.
Pořad připravila a moderovala Agáta Hrnčířová, hudbu vybral Josef Sedloň.
Související
-
Práce a volný čas. Jak pandemie proměnila pohled na práci?
Nepodmíněný příjem a home office se už pomalu stávají přijatelným řešením. Nápadů, které nám před pandemií připadaly jako nereálné, je mnohem víc.
-
Pocit bezpečí v našich nemocnicích není úplný. Kde hledat inspiraci ke změně?
Představte si nemocnici, kde si o svém stavu můžete popovídat jako v kuchyni či se jejím areálem projít jako městskou pasáží, popisuje architektka Lenka Křemenová.
-
Chceme propojovat osobní a veřejné výpovědi, říkají zakladatelky Institutu úzkosti
Stres, nespavost, odcizení, nerovnost nebo násilí patří k projevům úzkosti, kterou začal zkoumat nově vzniklý umělecký projekt s názvem Institut úzkosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
