Kde domov můj 2.0. Poslechněte si novou verzi české hymny
Český olympijský výbor v budově Českého rozhlasu představil nové verze české státní hymny od skladatele Miloše Boka. Kromě praktických důvodů chce iniciovat celospolečenskou debatu na toto téma, k této debatě se připojuje i Český rozhlas Vltava.
Vltava chce poskytnout prostor k veřejné debatě na téma státní hymny, nejenom proto, že jsme k tomu jako veřejnoprávní kulturní stanice vhodní, ale i kvůli odbornému a archivnímu zázemí stanice. Jsme rádi, ze ČOV s důvěrou v této věci oslovil právě nás. Státní hymna je sice ,jen‘ národní písnička, o to víc by nás mělo zajímat, jak a s jakými důrazy či patosem ji budeme hrát a zpívat. Jak moderně či konzervativně, jak opulentně či prostě ji budeme hudebně obalovat. Těším se na debatu.
Petr Fischer, šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava
Píseň Kde domov můj?, resp. její první sloka funguje v nezměněné podobě jako česká státní hymna od vzniku Československa v roce 1918 (v době společného státu se Slováky se k písni přidávala první sloka Nad Tatrou sa blýska).
Už předtím ovšem hrála píseň významnou úlohu v národním uvědomění Čechů. Oficiální hymnou rakouského soustátí byla do vzniku republiky píseň Josepha Haydna Gott erhalte Franz der Keiser (Zachovej nám, Hospodine).
Jaká je nová verze české hymny v pojetí skladatele Miloše Boka? Diskuse s odborníky
Český olympijský výbor představil nové verze české státní hymny. O nové aranži písně Kde domov můj diskutuje Dita Hradecká se svými hosty, Markétou Kabelkovou, Viktorem Velekem a Miroslavem Pudlákem.
K tématu jsme vysílali také dvě diskuse s odborníky v pořadech ArtCafé a Reflexe Hudba! speciál.
Píseň Kde domov můj? je jednou ze tří zpěvních vložek ze hry Josefa Kajetána Tyla a Františka Škroupa Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, která měla premiéru 21. prosince 1834 v Praze. Původní Tylův text Škroup nepatrně upravil z hlediska přízvuků. Píseň ve dvou slokách líčí přírodní krásy a ctnosti českého národa. Má velmi prostý nápěv o 17 taktech v tónině E dur, který ovšem důmyslně melodicky kulminuje v závěru. Původní podoba doprovodu byla rovněž harmonicky velmi prostá. Rytmický průběh je komplikovanější a při jejím zpěvu dochází a docházelo k chybnému přednesu, jak o tom svědčí „návod“ z vydání hymny z roku 1918.
Původní podoba písně se nám zachovala v nahrávkách hry Fidlovačka. První ukázka je z roku 1930, zpívá Otakar Mařák. Záznam pochází ze sbírek Národního filmového ústavu.
Na snímku z roku 1951 nazpíval píseň Kde domov můj? František Smolík za doprovodu Pražského rozhlasového orchestru řízeného Františkem Dykem.
Nejstarší dostupnou nahrávkou písně je snímek s Emou Destinovou z roku 1914.
Jsme dostatečně hrdí na to, abychom přidali i druhou sloku? O hymnách od Česka po Afriku
O národní hrdosti a o hymnách, které ji většinou demonstrují, debatovali ve středečním ArtCafé socioložka Klára Plecitá a hudební publicista Pavel Klusák.
V roce 2008 inicioval tehdejší premiér Mirek Topolánek vznik nové nahrávky české státní hymny. S orchestrem Národního divadla, se sólisty Kateřinou Kněžíkovou a Adamem Plachetkou ji nahrál Jiří Bělohlávek. Tato úprava vychází z instrumentace a harmonizace Otakara Jeremiáše, vokální verzi nepatrně upravil Jaroslav Krček.
Jeremiášova úprava využívá zvuku plného orchestru s charakteristickými činely. Na na místech, kde je melodický pohyb zastaven, vytváří napětí pomocí basových postupů (A to je ta krásná země). Harmonizace respektuje přirozený vrchol skladby na předposlední slově „můj“ před závěrem.
Zde si můžete poslechnout nové verze písně Kde domov můj?, jak je harmonizoval skladatel Miloš Bok (1968). Ten je znám svou konzervativní orientací na hudbu pozdního 19. století. Má na kontě řadu vokálně symfonických opusů.
Debata o vhodnosti či nevhodnosti písně Kde domov můj? jako české státní hymny se vede od první poloviny 19. století. Český rozhlas Vltava se rád připojí k diskusi o významu a podobě tohoto národního symbolu. Jsme zvědavi i na vaše názory
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.