Jaká je nová verze české hymny v pojetí skladatele Miloše Boka? Diskuse s odborníky

28. březen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Obraz s folklórními ornamenty a hymnou „Kde domov můj?“. Litografie, maloval a vlastním nákladem vydal R.H. Ivan Letenský,  počátek 40. let 20. století (z knihy Státní hymna České republiky v proměnách doby)

Český olympijský výbor představil nové verze české státní hymny. O nové aranži písně Kde domov můj diskutuje Dita Hradecká se svými hosty, Markétou Kabelkovou, Viktorem Velekem a Miroslavem Pudlákem.

Východiskem byla citace předsedy ČOV Jiřího Kejvala, který na tiskové konferenci zveřejnil nahrávky nového aranžmá písně Kde domov můj a takto definoval pohnutky, které vedly k objednání nové instrumentace.

Sto let republiky je správná doba, abychom se zamysleli na tím, proč nemáme druhou sloku české hymny. Pokud se podíváte na slova, česká hymna začíná otázkou, ale odpověď tam již není. Ta je právě až na konci druhé sloky, kde v posledním verši zní Mezi Čechy domov můj. Jsme přesvědčeni, že hymna se hraje především při sportovních událostech, při medailových ceremoniálech, ale i před nebo po skončení zápasu u kolektivních sportů.
Jiří Kejval

Alternativou mít hymnu s druhou slokou a myšlenkou, zda právě sportovci jsou ti praví pro takovouto iniciativu, se odborníci zabývali. Nejprve však Markéta Kabelková připomněla historický kontext, v němž píseň vznikala, a který je od ní neoddělitelný. Že je česká národní hymna původně písní z Tylovy a Škroupovy hry Fidlovačka, je známý fakt. Kabelková popsala cestu, která vedla k popularitě této písně.

Kde domov můj 2.0. Poslechněte si novou verzi české hymny

Ester Ledecká, vítězka lyžařského super-G

Český olympijský výbor v budově Českého rozhlasu představil nové verze české státní hymny od skladatele Miloše Boka. Kromě praktických důvodů chce iniciovat celospolečenskou debatu na toto téma, k této debatě se připojuje i Český rozhlas Vltava.

„Na tom, že píseň je opravdu mimořádná, se shodla česká i německá kritika. Největší zásluhu na masovém rozšíření písně měli dva pěvci: Karel Strakatý a Jan Křtitel Píšek. Oba dva zpívali píseň s velkým úspěchem na svých koncertních cestách: Strakatý hlavně v západočeských lázních. Tam byla klientela z celého světa a tam si lidé píseň opisovali a donesli do svých domovů. Tak se dostala do jihoslovanských zemí, do Anglie, Německa, Polska,“ řekla Kabelková.

Píseň se zpívala v lidovém prostředí, měla své specifické poslání. Měla také řadu „konkurentů“, jak upozornil Viktor Velek: například Ktož sú Boží bojovníci, Svatováclavský chorál nebo píseň Hej, Slované. Rozhodla až první světová válka, kde se Kde domov můj stala „jedničkou“.

Český olympijský výbor představil nové verze české státní hymny, (zleva) skladatel Miloš Bok, předseda ČOV Jiří Kejval

Novou hymnu měl složit Smetana

Od počátku existovaly kritické hlasy, které upozorňovaly na nevhodnost hymny – z nejrůznějších důvodů. Argument dnešních olympioniků, totiž že není dostatečně dynamická, sdílela již doba na konci 19. století. Jan Neruda oslovil Bedřicha Smetanu, zda by nechtěl zkomponovat novou českou hymnu. Odpověděl takto:

Jenom samo obecenstvo může pozvednout píseň na národní hymnu. Proto ať se zpívá dosavadní tak dlouho, dokud jiná nevnikne do srdcí.
Bedřich Smetana

Miroslav Pudlák analyzoval původní Škroupovu píseň z hlediska melodie, harmonie a rytmu. Poté se věnoval nové úpravě Miloše Boka.

Mě to velice zaujalo hudebně, ale spíš v negativním smyslu. Nová hymna na mě působí jako nějaké školní cvičení z harmonie a kdybych nevěděl, že autorem je Miloš Bok, tipoval bych, že to je amatér s komplexem autodidakta. Tolik průchodů, průtahů, mimotonálních akordů a vedlejších funkcí na tak malé ploše jsem snad nikdy neslyšel. Miloš Bok vytvořil stylizaci hymny, ale jako hymna fungovat nebude.
Miroslav Pudlák

Podobný názor na nové zhudebnění připojili i další hosté pořadu. „Ve vnitřních hlasech je spousta akustického balastu. Je to jako když pejsek s kočičkou pekli dort,“ domnívá se Kabelková. „Slyším, jak trpí slovo,“ říká Velek „jde to proti deklamaci.“

Jsme dostatečně hrdí na to, abychom přidali i druhou sloku? O hymnách od Česka po Afriku

Čeští biatlonoví fanoušci (ilustrační foto)

O národní hrdosti a o hymnách, které ji většinou demonstrují, debatovali ve středečním ArtCafé socioložka Klára Plecitá a hudební publicista Pavel Klusák.

Stávající podobu, jakou dal hymně v roce 1930 Otakar Jeremiáš, považují diskutující za vyhovující – zachovává jemnost a citovost originálu a svou instrumentací dodává potřebný reprezentační charakter. „Není na čase prohlásit Jeremiášovu úpravu za oficiální a neměnnou?“ ptá se v závěru Viktor Velek.

Debata o vhodnosti či nevhodnosti písně Kde domov můj? jako české státní hymny se vede od první poloviny 19. století. Český rozhlas Vltava se připojuje k diskusi o významu a podobě tohoto národního symbolu.

Spustit audio