Katarzia představuje Celibát, zpívá s Rosalíou a začíná se učit španělsky!
Jak se hudebnici žije s albem, které není možné představit divákům na koncertech, a vadí jí samota? Katarzia uvádí v exkluzivní premiéře ukázky z nového alba Celibát.
V pátek 17. dubna vychází nové album slovenské umělkyně Kataríny Kubošiové, která vystupuje pod jménem Katarzia. Album nese název Celibát a opět vzniklo v úzké spolupráci s producentem Pjonim. Nová deska má být hlavně o strachu z osamělosti a hledání sebehodnoty, obě tyto entity získaly v dnešní složité situace přece jen trochu jiný význam.
Komu vadí samota?
Katarzia zpívá hned v úvodní skladbě „samota mi nevadí, ani celibát těla“, ale po třech týdnech v karanténě už má přece jen jiný názor. K novému albu byla nucena zrušit nejen jeho křty, ale celé jarní turné. V nejistotě jsou také její vystoupení na letních festivalech. Slovenka žijící v Praze zůstala také oddělena od svých rodičů, kteří bydlí na Slovensku.
V rozhovoru pro čtvrteční Music ArtCafé hovořila Katarzia nejen o životě v karanténě, ale také o sledování sociálních sítí, rozhodnutí učit se španělsky a dalších plánech do budoucna. V pořadu zazněly hned tři písně z jejího nového alba Celibát, z toho hned dvě v exkluzivní premiéře. Kromě písní od Katarzie zazněly v pořadu také písně od Childishe Gambina nebo Rosalíe, kousek její písně dokonce Katarzia zanotovala přímo ve vysílání.
Související
-
Hudební festivaly 2019: Hvězdy ze spodních pater
Ať už na letní festivaly jezdíte kvůli velkým hvězdám, atmosféře nebo kamarádům, vždy zkuste pátrat také ve spodních patrech programu. Dost možná budete překvapeni.
-
Vy chcete být nenápadní, Slováci dávají na odiv majetek. S hudebnicí Katarzií o módě a feminismu
„Když jsem se přestěhovala do Prahy, snažila jsem se přizpůsobit místnímu stylu. Začala jsem mnohem víc nosit černou,“ říká hudebnice Katarzia.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
