Karol Sidon: Sen o mém otci
Četba na pokračování z prózy českého spisovatele, scenáristy a dramatika. Sugestivní vzpomínku z dětství, které Karol Sidon prožil pod přísným otcovským dozorem, interpretuje Hanuš Bor. Každý díl on-line k poslechu po dobu jednoho týdne po odvysílání.
I když Sidonův vlastní otec zemřel v koncentračním táboře za druhé světové války, na stěně bytu visel jeho portrét – památka a stále živoucí připomínka vzoru, k němuž je třeba se vztahovat. Banální školní i domácí příhody se díky takovému „pohledu“ stávají cestami a příležitostmi k pochopení i přijetí rodových závazků či obecně platných principů.
Účinkuje: Hanuš Bor
Připravila: Milena M. Marešová
Režie: Markéta Jahodová
Příběh Karola Sidona (životopisné údaje)
Spisovatel, filmový scenárista a dramatik Karol Sidon se narodil 9. srpna 1942 v Praze. Po maturitě na jedenáctileté střední škole (1959) pracoval jako dělník a kulisák. V letech 1960–1964 studoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Rok externě pracoval v redakci pro mládež v Československém rozhlasu.
Čtěte takéRabínův svět. Příběh Karola Sidona
Od roku 1965 byl dramaturgem animovaných filmů ve Studiu kreslených a loutkových filmů Jiřího Trnky, poté byl redaktorem časopisu Literární listy (Listy). Od roku 1969 byl zaměstnán jako pomocný dělník v podniku Vodní zdroje, od 1973 jako prodavač tisku u Poštovní novinové služby. Po podpisu Charty 77 byl i z tohoto místa propuštěn a stal se topičem.
V polovině 70. let se začal učit hebrejsky a studoval židovskou tradici a tóru, společně se skupinou přátel vydával čtvrtletní židovský Kalendář. Konvertoval k židovské víře a přijal další jméno Efraim.
V roce 1983 odešel do exilu. Žil v Heidelbergu, kde na Hochschule für jüdische Studien studoval judaistiku. V letech 1990–1992 absolvoval rabínský seminář Ariel na Harry Fischel Institute v Jeruzalémě. V letech 1992–2014 zastával funkci vrchního pražského rabína a od roku 1992 (s výjimkou období mezi červnem 2004 a listopadem 2005) je také vrchním zemským rabínem.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.