Četba na pokračování z autobiografické prózy z prostředí jáchymovských komunistických lágrů 50. let. Vrcholné dílo české „muklovské“ literatury 20. století vysíláme u příležitosti nedožitého 90. výročí narození autora. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Peckův román o politické perzekuci padesátých let 20. století vznikal v letech 1975–1978, poprvé byl zveřejněn v samizdatové Edici Petlice v roce 1978, v roce 1980 vyšel v Torontu u Josefa Škvoreckého (68 Publishers), první oficiální vydání je z roku 1990 (brněnské nakladatelství Atlantis). Kapitoly knihy jsou převážně označeny názvy jednotlivých vězeňských táborů.
Mladý muž jménem Vilém Svoboda (jak příznačné jméno!) je se třemi kamarády odsouzen za vydávání ilegálního časopisu k jedenáctiletému žaláři. Po kratším pobytu v táboře s mírnějším režimem je převezen do uranových dolů na Jáchymovsku, kde poznává tábory Rovnost, Svornost, Bratrství, Elko a Bytíz. Zažívá hlad, zimu, nedostatek spánku, teror dozorců i kriminálních vězňů. Děsivě na něj působí všudypřítomná radiace z uranové rudy.
Vilém se nedá oklamat lidštějším táborovým režimem v době politického uvolnění v polovině 50. let, tábor je mu jen vězením uprostřed vězení mnohem většího, hrdina proto odmítne obnovení procesu a podmínečné propuštění. Není ochoten hrát hru s mocnými: je nevinen, a jeho podmínečná svoboda by byla přiznáním viny.
„V podstatě je to všechno jen otázka profese; spisovatel musí psát pravdu, a chová-li se jinak, než píše, jeho práce vyzní nejspíš falešně,“ řekl v první polovině sedmdesátých let spisovatel Karel Pecka (1928-1997), který prožil mládí v komunistických lágrech.
Peckovy Motáky nezvěstnému vycházejí z autentické osobní zkušenosti s lágry 50. let. Autor si uvědomuje zhoubnost totalitního systému a bezvýchodnost represivních režimů. Jeho kniha patří k vrcholným dílům české „muklovské“ literatury 20. století.
Vysíláme u příležitosti nedožitého 90. výročí narození autora: Karel Pecka se narodil 6. 12. 1928 ve slovenské obci Kližská Nemá nedaleko Komárna (zemřel 13. března 1997 v Praze).
Účinkuje: Pavel Pavlovský
Připravila: Klára Pokorná
Režie: Miroslav Buriánek
Natočeno v roce 1991.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
