Karafiáty a samet. Výstava hledá paralely mezi převraty v Portugalsku a Československu

1. květen 2019

Portugalci a Češi mají - i když jejich malé země leží na různých místech Evropy - v lecčems podobnou zkušenost. Oba státy prošly obdobím diktatury - Portugalsko pravicovou fašistickou diktaturou generála Antonia Salazara, Československo totalitní diktaturou komunistickou. A obě mají zkušenost s pokojnou revolucí. Ta portugalská z 25. dubna 1974 dostala název karafiátová, ta naše z listopadu 1989 název sametová.

Čtěte takéBaroko, secese i Pragerův brutalismus. Pražský Smíchov jako výsledek urbanistické improvizace

A tyto historické události tvoří rámec výstavy „Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu (1968-1974-1989)",  kterou jako vůbec první výstavu portugalského umění u nás otevřela ve druhém patře Městské knihovny Galerie hlavního města Prahy.

Výstavu, která konfrontuje díla československých a portugalských uměleckých osobností, jež reagovaly na totalitní režimy a měly zásadní vliv na formování současného umění obou zemí, připravila kurátorka Sandra Baborovská společně se svou portugalskou přítelkyní Adelaidou Ginga, kurátorkou Musea Nacional contemporanea do Chiado v Lisabonu.

„K výstavě mě přivedlo naše dlouholeté přátelství, které se vyvinulo v odbornou přípravu projektu, který se zabývá dvěma poklidnými revolucemi. Ty můžeme v mnohém spojit a hledat v nich nejen určité paralely, ale zejména kontrasty v symbolech, které jednotlivé revoluce nesou. Karafiátová revoluce nese symbol karafiátu, který byl u nás spojen s komunismem. Dalšími symboly v Portugalsku jsou srp a kladivo, což v nás přirozeně vzbuzuje hrůzu," říká o genezi čtyřleté badatelské spolupráci Sandra Baborovská. 

Výstavu si návštěvníci můžou ve výstavních prostorách Galerie hlavního města Prahy prohlédnout až do 29. září.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.