Kabinet fotografie. V kladenském zámku mají nově prostory věnované výhradně fotografii

9 fotografií

V Malé galerii uspořádal Jiří Hanke za čtyři desítky let dohromady 433 výstav, například autorů Jindřicha Štreita, Jana Svobody, Pavla Máry, Tona Stana, Vladimíra Birguse nebo Antonína Kratochvíla. Jiří Hanke připomíná, že výstavní prostory ve spořitelně, vznikly z nedostatku jiných míst. „My jsme tu v Kladně měli tvůrčí skupinu s názvem Ateliér 74 a chtěli jsme někde vystavovat. Tehdy jsme si například opravili sklepy zdejšího zámku a jedenkrát ročně v nich vystavovali. Protože jsem byl zaměstnanec spořitelny, napadlo mě jednou, že v tamní krásné hale by se daly dělat výstavy. Teprve později jsem se zaměřil spíš na významnější autory,“ popisuje Jiří Hanke. 

Nový Kabinet fotografie v kladenském zámku|foto: Kateřina Havránková

Spolupráce se spořitelnou ale loni po čtyřech desítkách let kvůli přestavbě skončila. Město Kladno proto Jiřímu Hankemu nabídlo prostory v zámku. Svůj Kabinet fotografie otevřel loni v listopadu Jiří Hanke výstavou fotek, které mu u příležitosti svých vernisáží v Malé galerii věnovali v průběhu let jeho kolegové fotografové. Výstava má název Z české fotografie 1870–2000, do které Jiří Hanke vybral dvacet snímků. 

Hned první je autoportrét Josefa Ignáce Schächtla z roku 1870, který ukazuje, jak náročná bývala profese fotografa. Dalšími vystavenými autory jsou třeba Oldřich Straka, nebo další klasik československé fotografie Tibor Honty. Z novějších snímků je ke zhlédnutí třeba fotka Boba Dylana, kterou pořídil Antonín Kratochvíl, nebo Přesilovka od Jindřicha Štreita. Samotný Jiří Hanke vystavuje snímky starého Kladna, které vznikly před řadou let.

Expozice Pracovna břevnovského opata na kladenském zámku|foto: Michal Moravec, Magistrát města Kladna

K novým prostorám, které v zámku stojí za návštěvu, patří bezesporu i stálá expozice s názvem Pracovna břevnovského opata. V expozici si prohlédnete dobové vybavení opatovy pracovny, a knihy, breviáře a roucho z archivu břevnovskému arcibiskupství. Břevnovsko-broumovskému opatství patřilo kladenské panství od počátku 18. století a na rekonstrukci původně renesančního zámku spolupracoval i stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer. 

Další novinkou v zámku je i zrekonstruovaná maketa důlního pracoviště. Štola, která připomíná historii kladenských dolů, se nachází ve sklepení pod zámkem. K její návštěvně je ale nutné se objednat. Co se týče dalších plánů města, v přízemí zámku právě vzniká expozice o výtvarníkovi Zdeňku Milerovi. Ten se v Kladně narodil.