K maďarštině mě přivedlo cosi mezi nebem a zemí, říká hungaristka Simona Kolmanová. Začíná Měsíc autorského čtení
Doma si občas uvaří pochoutku perkelt a rybí polévku halászlé. K seznámení s maďarskou literaturou doporučuje román Satanské tango od Lászla Krasznahorkaie a v současné době pracuje na dějinách maďarské literatury 19. století. To je stručná Vizitka hungaristky Simony Kolmanové, která byla dva dny před startem Měsíce autorského čtení, letos zaměřeného právě na maďarské autory, hostem Markéty Kaňkové.
Gábor Németh, Pál Závada nebo Viktor Horváth – to jsou výrazné osobnosti současné maďarské literární scény, se kterými se v červenci během Měsíce autorského čtení setkají fanoušci v Brně a Ostravě.
Stejně důležitou postavou je ale i Češka Simona Kolmanová, hungaristka a docentka Katedry středoevropských studií Filozofické fakulty v Praze a také spoluautorka maďarské linie literárního festivalu. Spisovatele a spisovatelky, mezi kterými samozřejmě nechybí ani básníci a básnířky, vybírala tak, aby české publikum získalo povědomí o pestrosti aktuálních témat maďarských autorů. Patří mezi ně reflexe sociálních problémů, komunistické minulosti anebo otázka menšin. „Kromě toho se v jejich textech často setkáváme s ironickým a sarkastickým přístupem, což je české literatuře historicky velmi blízké,” poznamenává Kolmanová. Dobrý přehled o směru současné maďarské literatury pak nabídne po skončení MAČe sborník Atlas myšlení s esejemi jednotlivých autorů.
Hungaristka Kolmanová se badatelsky specializuje na maďarskou literaturu 19. století, což byla klíčová doba pro tamní společenský vývoj. Během studií ji zaujaly knihy u nás dodnes pravděpodobně nejpřekládanějšího maďarského prozaika Móra Jókaiho (1825 - 1904) – autora více než padesáti románů, často psaných humorným tónem. Některé autorovy knihy u nás byly tak oblíbené, že vyšly ve třech až čtyřech vydáních. Hungaristka Kolmanová pak v roce 2009 přidala Jókaiovu monografii s názvem Mladý Čech. S geografickou příslušností ovšem jméno nemá nic společného, jde o parafrázi přepracovaného vydání románu s původním názvem Uherský nabob.
Živá a akční maďarská literatura
Maďarštinu spolu s finštinou vystudovala Simona Kolmanová v druhé polovině 80. let přímo v Budapešti. Jak ve Vizitce řekla, k oboru ji už jako malou holku přivedlo „cosi mezi nebem a zemí“. Do Maďarska jezdila s rodiči a už tehdy ji učarovalo nejen prostředí, ale i jazyk. Bedlivě naslouchala Maďarům, aby věděla, jak si u řidiče autobusu objednat dvě jízdenky, a do paměti si vrývala názvy zastávek, které slýchala v metru. Na gymnáziu se maďarsky učila nejprve sama, pak pokračovala v Maďarském kulturním středisku v Praze.
„Měla jsem vizi, že se budu věnovat maďarské literatuře, která mi už od začátku sedla a dodnes jsem nezměnila názor,” konstatuje. Oproti finské literatuře je podle Simony Kolmanové živější, akčnější a logicky nabízí daleko více styčných témat s českou kulturou a společností. Dnes už Simona Kolmanová finštinu v podstatě nevyužívá. Aktuálně ji zaměstnává zejména příprava dějin maďarské literatury 19. století a se současnou prózou je v kontaktu zejména skrz překlad. V nakladatelství Větrné mlýny jí vyjde převod románu Magnetická hora.
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Simona Kolmanová detailně mluví o autorech prezentovaných na letošním Měsíci autorského čtení i o autorech, kterým se věnuje v rámci výuky na pražské Filozofické fakultě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
