Jsme blíž středověku, než si uvědomujeme. Co z té doby přetrvává? Odpoví seriál Středověké přesahy
Co ze středověku přetrvává v současnosti? A v čem je naopak moderní doba odlišná? Nad těmito otázkami se z hlediska historických věd, chronologie, jazyka, dějin umění a archeologie zamýšlí seriál Středověké přesahy, který uvádíme v rámci Kontextů. Poslouchejte on-line.
Pojem „středověk“ vyplynul ze vztahu člověka k minulosti. Je projevem lidského myšlení v triádách a poprvé byl použit v roce 1467. Vztah k minulosti společnost projevuje buď nostalgickou vzpomínkou na uplynulou zlatou dobu, nebo naopak nadějí, že díky pokroku lepší doba teprve přichází.
Dnešní vztah ke středověku je podobný tomu renesančnímu; Francesco Petrarca byl pravděpodobně první, kdo jako ideál označil antiku a středověk pro něj byl temnou dobou. Toto vidění často přežívá dodnes, ovšem faktem je, že mnohé ze současnosti má hluboké středověké kořeny.
Kořeny společné evropské kultury? Jsou středověké
Podoba naší krajiny je z části středověká, i podoba řady měst a vesnic je v hrubých rysech středověká. Rytmus týdne, měsíce i roku je identický. Středoevropské státy jsou svým vznikem spjaty se středověkem, stejně jako jejich národy. Náboženské rozdělení Evropy je výsledkem středověkého i raně novověkého vývoje. Dnešní časté připomínání společné evropské kultury je často neuvědomělý odkaz na schéma každodennosti i historie dlouhého trvání, jejichž základní obrysy jsou středověké.
Náš svět zkrátka posuzujeme prizmatem tisícileté historické zkušenosti, v níž jsou obsaženy principy křesťanského, antického a židovského obrazu světa. Dnešní člověk je svému středověkému předchůdci blíž, než si uvědomuje. Ostatně i jeho myšlení je v úzkostech a nadějích podobné tomu středověkému.
Stejně důležité jako vědomí toho, co ze středověku přetrvává v současnosti, je i vědomí odlišností. Cyklus Kontextů Středověké přesahy se nad těmito otázkami zamýšlí z hlediska pěti oborů: historické vědy, chronologie, jazyka, dějin umění a archeologie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu


Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?