Josef Nesvadba: Smrt robota. Příběh zneužití vědy

7. červenec 2020

Večerní drama

Letos je tomu právě 100 let od vydání dramatu Karla Čapka R.U.R., ve kterém se poprvé objevilo slovo robot jako označení pro umělého, mechanického člověka. Svéráznou poctu Čapkově slavné hře věnoval na začátku sedmdesátých let minulého století spisovatel Josef Nesvadba ve své povídce Absolutní stroj. Rozhlasovou dramatizaci z roku 2001 s Danielou Kolářovou, Miroslavem Donutilem, Miroslavem Táborským a dalšími poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Dramatizace: Šárka Kosková

Osoby a obsazení: Rozum (Miroslav Donutil), Helena (Daniela Kolářová), Presl (Miroslav Táborský), Jana (Veronika Gajerová), Karel (Petr Pelzer), 1. policista (Petr Křiváček), 2. policista (Stanislav Lehký), 1. muž (Vladimír Javorský), 2. muž (Jiří Hromada), sestra (Magdalena Reifová) a další

Dramaturgie: Jana Paterová

Hudba: Petr Mandel

Režie: Ivan Chrz

Natočeno: v roce 2001

V povídce Absolutní stroj (1972) vystupují postavy, jejichž jména odkazují přímo na předobrazy z Čapkova dramatu (vědec Rozum, jeho žena Helena, lékař a vědec Čapek). A příběh, který povídka vypráví, v sobě podobně jako R.U.R. skrývá varování před nebezpečím, jaké může představovat umělá inteligence, když se vymkne lidské kontrole a získá nadvládu nad svým stvořitelem.

Existuje vliv Karla Čapka na českou sci-fi? Zde je odpověď pozitivní. Konec konců, Vladimír Páral napsal svoji Válku s mnohozvířetem jako otevřený pendant k Čapkově Válce s mloky. Na Čapka se výslovně odvolával jak Josef Nesvadba, tak i Jaroslav Veis. Zejména osmdesátá léta, která byla režimně nepřátelská k žánrově čisté sci-fi, pootevírala dveře ambiciózním fantazijním projektům, takže tvůrci jako Zdeněk Volný, Alexander Kramer (tehdy publikující pod jménem Jaroslava Veise) či Karel Blažek jasně šli čapkovskou cestou.
Ondřej Neff: Sci-fi a Karel Čapek, Neviditelný pes, 2008

Josef Nesvadba (1926–2005) patřil vedle Ludvíka Součka k nejvýraznějším představitelům vědeckofantastického žánru u nás. Vystudoval medicínu, obor psychiatrie a celý život lékařskou praxi vykonával. Jako spisovatel se proslavil především povídkami, které vydával od konce 50. let. Mnoho z nich bylo úspěšně zfilmováno (např. Blbec z Xeenemünde, Tarzanova smrt, Zabil jsem Einsteina, pánové!, Pane, vy jste vdova, Slečna Golem, Upír z Feratu…)

Čtěte také

Karel Čapek: R.U.R. Slavné utopistické drama o střetu člověka se světem robotů

Rozhlasová dramatizace povídky Absolutní stroj vznikla v roce 2001 pro cyklus Z lékařské brašny, jehož dramaturgie byla založená na adaptacích literárních děl, která napsali čeští lékaři. Smrt robota do rozhlasové hry zpracovala Šárka Kosková.

autor: Renata Venclová