Josef Kajetán Tyl: Jan Hus. Dramatická báseň

Zatímco v době osvícenství se odkaz Jana Husa mezi Čechy příliš nepřipomínal, s národním obrozením se situace změnila. Když se buditelé ohlíželi po významných osobnostech národní historie, které by mohly posilovat české vlastenectví, připadli brzy na životní příběh mistra Jana Husa. Z bojovníka za reformu církve se v čase národního obrození stal také příkladný zastánce utiskovaného českého jazyka. A po revolučním roce 1848 a po potlačeném pražském červnovém povstání se nabízely další paralely, které bylo možné s Husem spojit, takže katolický kněz a mistr Pražského vysokého učení viděný očima poloviny 19. století prosazuje nápravu nejen náboženské, národnostní ale i sociální otázky.

Čtěte také

Mistr Jan Hus, muž slova a činu

Josef Kajetán Tyl byl prvním českým spisovatelem, který z Jana Husa udělal ústředního hrdinu svého dramatu. Děj se odehrává v letech 1410 až 1415 v Praze, Husinci a v Kostnici. S historickými skutečnostmi nakládal Tyl spíš volně, ve hře vystupuje například postava Husovy matky Markéty, přijíždějící do rozbouřené Prahy na synovo kázání v kapli Betlémské. Ve skutečnosti se s ní Jan Hus po odchodu na studia už patrně nikdy nesetkal. Podobným plodem dramatikovy fantazie je pak ve hře vystupující Jan Žižka, o jehož přímém spojení s Janem Husem nejsou žádné dochované doklady.

Premiéra Tylova Jana Husa se odehrála v prosinci revolučního roku 1848 a vzbudila velký zájem publika. Ale také rakouské cenzury, která bránila jejímu uvádění až do roku 1866. Za pomoci rozhlasového archivu si můžete hru připomenout v nastudování režiséra Přemysla Pražského z roku 1956, které uvádíme ve zkrácené verzi.