Joe Driscoll & Sekou Kouyate: Monistic Theory

Přiznáme-li příběhu zrodu dvojice právo na přehánění, pak v roce 2012 vznikla z dávné babylonské kletby o zmatení jazyků a pocitu připadat si jako kočka s vysavačem. Tak se totiž viděl anglicky mluvicí Joe Driscoll když měl hrát na koru Seckou Kouyatého, griota zvládajícího pouze francouzštinu. Za tlumočníka srážky dvou kontrastních kultur bez překvapení zvolili hudbu: bez ztráty západoafrické kytičky dráždivě afrockově napnutou, prokrvenou hip hopem, reggae a smyslem pro výrazné melodie.

„Otevřete dveře, vytáhněte žaluzie, protože nastal čas žít,“ vyzývají na druhém albu ve skladbě Just Live a nemyslí jen na bezstarostné užívání. „Svět se zbláznil, zhoršuje se to každou minutou a každý druhý by chtěl žít jako hříšník. V dálce ale blikají světla naděje a my bychom mohli být tou generací, která přijde na to jak se té šílené frustrace zbavit,“ uklidňují dál s nadějí v hlase.

Agresivnější raperské nasazení rozjíždí nejčastěji Driscoll, spoléhající na doprovodnou rytmiku (basa, bicí, perkuse), Koyate s kulometnou korou výzvy přijímá a několikanásobně dynamicky navyšuje. S koncertní verzí Wonderovy skladby Master Blaster pak kapela překonává všechny představy o afrofunkovém náporu. Kouyaté má ale i dar přirozeného hitmakera: strunami kory rozezvoněná popově epická Tokira musí rozněžnit snad všechny kluby světa.

V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Tamara, Tokira, Just Live, Rising Tide, Badiya.