Jindřich Chalupecký: Konec lehkomyslnosti
Jak se Jindřich Chalupecký vyrovnává s dobou, étosem a podmínkami komunismu? Text historika umění, teoretika a esejisty, jehož jméno dnes nese cena pro mladé výtvarné umělce, čte Rudolf Pellar. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
V eseji Konec lehkomyslnosti Jindřich Chalupecký připomíná, že jeho generaci bylo po hospodářské krizi obtížné věřit v demokracii a ani utajená schůzka s Edvardem Benešem a zákulisní zrazování od komunismu u něj a jeho uměleckých přátel nevzbuzovalo důvěru. Ovšem už na Staroměstském náměstí v únoru 1948 uviděl Chalupecký přivedený dav: tedy puč, který nevznikl z vůle lidu, ale jako činnost ideologů – importérů sovětského vzoru.
Socialismus je pro Chalupeckého zářivý zámek bez vchodu: velkolepý projekt budoucnosti bez souvislosti se skutečností, víra, světské náboženství, které nepřipouští diskusi. K čemu může umění být ztroskotání české vzdělanosti v 50. letech?
Účinkuje: Rudolf Pellar
Režie: Josef Melč
Natočeno v roce 1997.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Povídky z edice Život kolem nás. Prózy Mandlera, Dvořáka, Holuba, Pekárka, Trefulky a Mináče
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
