Jindřich Chalupecký: Konec lehkomyslnosti

30. prosinec 2019

Jak se Jindřich Chalupecký vyrovnává s dobou, étosem a podmínkami komunismu? Text historika umění, teoretika a esejisty, jehož jméno dnes nese cena pro mladé výtvarné umělce, čte Rudolf Pellar. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

V eseji Konec lehkomyslnosti Jindřich Chalupecký připomíná, že jeho generaci bylo po hospodářské krizi obtížné věřit v demokracii a ani utajená schůzka s Edvardem Benešem a zákulisní zrazování od komunismu u něj a jeho uměleckých přátel nevzbuzovalo důvěru. Ovšem už na Staroměstském náměstí v únoru 1948 uviděl Chalupecký přivedený dav: tedy puč, který nevznikl z vůle lidu, ale jako činnost ideologů – importérů sovětského vzoru.

Socialismus je pro Chalupeckého zářivý zámek bez vchodu: velkolepý projekt budoucnosti bez souvislosti se skutečností, víra, světské náboženství, které nepřipouští diskusi. K čemu může umění být ztroskotání české vzdělanosti v 50. letech?

Účinkuje: Rudolf Pellar

Režie: Josef Melč
Natočeno v roce 1997.

autor: Petr Gojda
Spustit audio

Nejposlouchanější

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.