Jindřich Chalupecký: Konec lehkomyslnosti

30. prosinec 2019

Jak se Jindřich Chalupecký vyrovnává s dobou, étosem a podmínkami komunismu? Text historika umění, teoretika a esejisty, jehož jméno dnes nese cena pro mladé výtvarné umělce, čte Rudolf Pellar. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

V eseji Konec lehkomyslnosti Jindřich Chalupecký připomíná, že jeho generaci bylo po hospodářské krizi obtížné věřit v demokracii a ani utajená schůzka s Edvardem Benešem a zákulisní zrazování od komunismu u něj a jeho uměleckých přátel nevzbuzovalo důvěru. Ovšem už na Staroměstském náměstí v únoru 1948 uviděl Chalupecký přivedený dav: tedy puč, který nevznikl z vůle lidu, ale jako činnost ideologů – importérů sovětského vzoru.

Socialismus je pro Chalupeckého zářivý zámek bez vchodu: velkolepý projekt budoucnosti bez souvislosti se skutečností, víra, světské náboženství, které nepřipouští diskusi. K čemu může umění být ztroskotání české vzdělanosti v 50. letech?

Účinkuje: Rudolf Pellar

Režie: Josef Melč
Natočeno v roce 1997.

autor: Petr Gojda
Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.