Jean Racine: Berenika. Tragédie lásky, která musela ustoupit povinnosti
Příběh lásky římského císaře Tita a judské královny Bereniky. Rozhlasovou inscenaci Racinovy tragédie nastudoval režisér Miloslav Jareš v roce 1964. Do ústřední trojice, které je souzeno, aby se míjela ve svých citech, obsadil Jiřinu Petrovickou, Ladislava Boháče a Vladimíra Ráže. Hru, kterou nyní uvádíme po více než třiceti letech, poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Příběh začíná během povstání židovských provincií proti římské nadvládě. Mladý vojevůdce dobyl nejen hradby Jeruzaléma, ale také srdce judské princezny. Když má po smrti svého otce Titus nastoupit na trůn, zdá se, že Berenika stane po jeho boku. Jenomže římský lid má od dob královny Kleopatry nedůvěru k orientálním vládkyním. Jestliže dosud Tita oslavoval a Berenice prokazoval přiměřenou úctu, teď žádá, aby se panovník vzdal svých citů ve prospěch veřejného blaha.
Námět z římských dějin pojednávající o sváru lásky a povinnosti zpracovali v roce 1670 dva nejpřednější francouzští dramatikové své doby Pierre Corneille a Jean Racine. Stalo se tak na žádost anglické princezny Henriety, manželky Filipa Orleánského, která si nakonec zvolila a podpořila tragédii Jeana Racina Berenika. Corneillovu hru s názvem Titus a Berenika později přepracoval jeho přítel Molière.
Rozhlasovou inscenaci Racinovy tragédie nastudoval režisér Miloslav Jareš v roce 1964. Sám si hru také upravil, využil k tomu překlad Petra Kopty a Jindřicha Pokorného. Hudbu složil a řídí Jan Frýda.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
