Je třeba poslouchat historii. Studenty učím, že si nemůžou dovolit všechno, říká sochař a restaurátor Jakub Gajda

Kromě dvou let, kdy se tu ukládalo obilí, dům v areálu někdejšího zámku v ostravských Třebovicích nikdy nesloužil jinak než jako sochařský ateliér. Vysoké stropy a pro modelování výhodné severní světlo původně užívala dcera zámecké paní, vynikající sochařka a moravská rodačka Helena Železná - Scholzová (1882 - 1974), která sice zemřela v Římě, její sochy jsou však na našem území k vidění například na zámku Raduň nebo v Hradci nad Moravicí.

Restaurátor Jakub Gajda připravuje opravu pískovcového portálu|foto:Michal Polášek

Osudu této ženy se věnuje i sochař a restaurátor Jakub Gajda. Sám dnes v ateliéru pracuje, stejně jako tu pracoval jeho otec, „nejlepší kamenický učeň na celé Moravě roku 1946.“ Jak se k prostoru rodina Gajdova dostala? „Táta v roce 1954 dokončil AVU v Praze a vrátil se do Ostravy. Před válkou chodil do okolo zámeckého areálu s dědou na ryby a věděl, že budova po válce sloužila jako sýpka a jinak byla nevyužitá. Požádal tedy, aby ji mohl užívat zase jako ateliér. Pak mu byl nabídnut odkup, i s kusem zahrady,“ říká Jakub Gajda.

Krupník – hornina, kterou nikdy nezná

V ateliéru nejprve začal s otcem pracovat starší bratr, pak se přidal Jakub. „Táta nás od mládí cepoval, museli jsme mu pomáhat. Když pak šlo o výběr studia, připravil mě na přijímačky na stejnou školu, kde po učilišti ve dvaceti studoval on,“ odkazuje k hořické Střední uměleckoprůmyslové škole sochařské a kamenické. Jakub Gajda prý tehdy nebyl studijní typ, časem se ale jeho přístup ke škole změnil. Vystudoval češtinu na pedagogické fakultě, a když jej přijali na AVU, věnoval se studiu restaurátorství. Podílel se na renovaci celé řady sakrálních i světských památek, posluchače pozval k prohlídce Neptunovy kašny a obřího sousoší v Šilheřovicích na Opavsku.

Čtěte také

Zámek Nová Horka je nenápadný a také nepříliš známý. Má se to změnit

Ve Vizitce detailně hovořil o restaurátorských postupech, o tom, že při práci ve výškách musí používat horolezeckou výzbroj a na kývající se visutou plošinu už rozhodně nikdy vstoupit nechce, i o svém vztahu k Jesenicku, kam s rodiči odmala jezdil na chalupu a kde se vyskytuje unikátní šedozelená hornina krupník. Právě krupník byl tématem jeho doktorské práce.

Jakub Gajda je také pedagogem ostravské Vysoké škole báňské. Na katedře architektury vede kurz modelování, v rámci kterého budoucí stavaře učí pracovat s hmotou, kompozicí a tělesem, a také kurz s názvem Materiály v architektuře. „Zabýváme se historickými materiály, snažím se, aby studenti pochopili, že tady nejsou sami, že jsou ovlivněni historií. Že si nemohou dovolit udělat všechno, co je napadne. Neznamená to, že by nemohli použít moderní tvarosloví a supermoderní materiály. Je ale třeba, aby byli poučení, že se něco nedoporučuje anebo dokonce nesmí.“