Je nenahraditelný. Uplynulo 100 let od narození herce Rudolfa Hrušínského
Narodil se do herecké rodiny, doslova za jevištěm po představení. Jako malý cestoval s kočovnou společností své babičky, v níž často ztvárňoval dětské role. Když se jeho rodiče usadili v Praze, uchytil se postupně u divadla i u filmu. A role, které ztvárnil, jsou pro diváky i posluchače dodnes nezapomenutelné.
Uhdeho Výběrčí, legendární komisař Maigret a pochopitelně Antonín Důra z Vančurova Rozmarného léta – to jsou jen namátkou herecké proměny Rudolfa Hrušínského před rozhlasovým mikrofonem… Od efébských hochů z filmů Humoreska, Cesta do hlubin študákovy duše nebo Noční motýl se časem dokázal převtělit do dobrého vojáka Švejka, zosobnění banality zla Karla Kopfrkingla či do jednoho ze tří veteránů.
Říkalo se, že nehraje
Divadlo začal hrát v Praze nejprve pod otcovým vedením v divadle Akropolis, pak směřoval do Uranie a do D38, avantgardní scény E. F. Buriana. Přerušovaně působil v letech 1940-1950 v Divadle na Vinohradech, další dekádu byl v angažmá v Městských divadlech pražských a potom v pražském Národním divadle. „Bývá ze začátku skoro vždycky nejistý. Dlouho má k roli zvláštní stud. Obrací se zády. Potřebuje čas. Odkudsi a přitom nepozorovatelně shromažďuje spoustu věcí k postavě. Teprve potom začne najednou vydávat a jde daleko za to, co mu režisér k postavě řekl,“ prozradil o něm režisér Miroslav Macháček v roce 1962 v rozhovoru do Divadelních novin. A divadelní historička Marie Valtrová, autorka knihy Kronika rodu Hrušínských, k tomu dodává: „Dovedl dát svým postavám bezprostřednost. Říkalo se, že nehraje, ale uměl zaujmout svou osobou, svým zdrženlivým způsobem herectví. I zloduchovi dokázal dát určitou lidskost.“
Vyjádřit nesdělitelné
Ve filmu, rozhlasu i u divadla si prošel také nucenou pauzou, když v roce 1968 podepsal článek Ludvíka Vaculíka 2000 slov a svůj podpis po okupaci odmítl odvolat. Po převratu se v červnu roku 1990 stal poslancem, ale po dvouletém působení ve Federálním shromáždění z politiky odešel a dál se věnoval hraní. „Jako filmový herec vynikal i v komických rolích, stačí si vzpomenout na jeho doktora Skružného nebo jeho roli v pohádce Dařbuján a Pandrhola. Uměl si hrát a dávat najevo, že v jeho povaze něco komického je,“ uvedla Mariel Valtrová. A k připomínce 100. výročí jeho narození doplňuje: „Je nenahraditelný, protože dodat postavám i lidskému rozměru tolik pravdivosti je velké umění. Uměl vyjádřit i věci jinak těžko sdělitelné. Dokázal mluvit jako nikdo jiný, byl otevřený k postavám, které hrál, byl prostě jedinečný.“
Český rozhlas Vltava připomíná herecké mistrovství Rudolfa Hrušínského přímo v den výročí jeho narození – v sobotu 17. října od 15 hodin – v inscenaci hry Johanna Wolfganga Goetha: Urfaust. V režii Josefa Melče hraje Rudolf Hrušínský pokušitelského ďábla Mefistofela, jako Fausta uslyšíte Eduarda Cupáka a jako Markétku Kláru Jernekovou. V rozhlasových studiích bylo drama o lidské touze po poznání, zpupnosti, pokoře, lásce i smrti natočeno v roce 1979. Inscenace je k poslechu ZDE.
Související
-
J. W. Goethe: Urfaust. Cupák, Hrušínský, Jerneková a další ve hře o věčném hledání smyslu života
Poslechněte si drama o nezkrotné lidské touze po poznání, zpupnosti i pokoře, lásce a smrti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
