Je libo "verneovku"?
V nákladu šesti set kusů vyšel souhrnný dokument o vydávání překladů dobrodružných románů francouzského spisovatele Jula Verna (1828-1905) v českém jazyce, a to především ve známém pražském nakladatelském domě Jos. R. Vilímek.
Kniha sama na první pohled zaujme nejen pro avizované téma, ale též svojí formální úpravou, kvalitou papíru a tisku. Už na "omak" jde o poutavou záležitost. Jednoduše řečeno, celek je holdem tradiční kvalitě české knižní kultury. Vadim Horák ve své publikaci nejdříve seznamuje čtenáře se samotným spisovatelem, který vstoupil do povědomí jako jeden z prvních autorů žánru později nazvaného science fiction. Verneovo dílo především patří (vedle "mayovek" a české speciality "foglarovek") do oblasti zájmu dětských čtenářů. Zároveň ale "verneovky" snadno překročily věkovou hranici dorostenců a svými vizemi, jejichž prorockou nálepku sám autor odmítal - tvrdil, že pouze přišel s některými návrhy. Tematicky verneovky rezonují s dobovou náladou a vnímáním. Romantika vzdálených exotických a často koloniálních zemí, technické vynálezy a postupy kombinované s lidským badatelským zaujetím, hraničícím s psychologickou kresbou, v níž zloba nezřídka překračuje meze psychózy či šílenství. J. Verne se cítil být umělcem, podřizoval své psaní formě a stylu. Přesto jeho dílo může být vnímáno jako exotický cestopis, jako fantazírování o možnostech lidských schopností, ale též jako zamyšlení o hranicích lidskosti v nastupujícím technickém věku.
Posledně řečené jistě bylo jedním z hlavních motivů, pro které se pražský nakladatel rozhodl pro knižní (tehdy nejdříve sešitové) vydávání překladů mistra vědecké fantastiky. V. Horák nejdříve nastiňuje několik dat z historie nakladatelství Jos. R. Vilímek, které se postupně formovalo od roku 1858, díky Josefu Richardu Vilímkovi (1835-1911), vydavateli Humoristických listů. Vydávání díla J. Verna, pak bylo především záležitostí jeho syna, Josefa R. Vilímka mladšího (1860-1938). Historie Vilímkova nakladatelství byla "ukončena" v roce 1948, kdy na ně byla uvalena národní správa, aby o rok později nakladatelství zaniklo docela. Úplně posledním knižním vydáním románu J. Verna byla u Vilímků kniha Hvězda jihu v lednu 1948. V letech 1889-1949 vydalo nakladatelství Jos. R. Vilímek přibližně 900 000 výtisků různých verneovek.
Čtenář ve svazku vypátrá nejen historii vydávání verneovek, včetně diskusí a konzultací o výběru nebo pořadí počinů, o výši nákladů na vydání, jejich návratnosti i počtu kusů. Tyto informace předkládá V. Horák v chronologickém výčtu až po poslední edice verneovek. Objevíme též, že knižně nakladatelské řemeslo bylo na počátku dvacátého století, stejně jako dnes, buď prací nakladatelského mága prozřetelnosti a předvídavosti, nebo jako ve Vilímkově případě, úsilím pragmatika, u něhož měly obchodní ohledy vždy přednost před potřebami edičních programů.
Tvrdohlavý obchodník, drzý a umanutý ve svém záměru zviditelnil pro české čtenáře záslužné dílo. A to i přesto, že se nerozpakoval a s ohledem na komerční úspěch pozměňovat názvy jednotlivých titulů. Čtenáři tak dodnes znají Ocelové město (Pět set milionů Bégumy), Na kometě (Michal Strogov) či Vynález zkázy (Tváří k praporu).
Vadim Horák, Jules Verne v nakladatelství Jos. R. Vilímek, Thyrsus, Praha 2005, s. 175.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka