Je dobré psát si teď deník. V budoucnu nám připomene, že jsme si dokázali poradit s krizí, říká farářka Martina Viktorie Kopecká

9. květen 2021

„Je šikovné, když má farář rodinu, zkušenost se vztahy. A jsem přesvědčená, že svět nesestává jen z duchovních, ale i z fyzických prožitků,“ říká farářka Církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká. S Ondřejem Cihlářem mluvila ve Vizitce o kontaktu v pandemické době, o otázce celibátu i o vztahu církví ke stejnopohlavním párům. A taky o tom, jak farářčin vzhled ovlivňuje lidi, s nimiž sdílí své poslání.

Martinu Viktorii Kopeckou dnes známe jako farářku Církve československé husitské, ke studiím teologie a později i psychologie a sociální pedagogiky se ale přihlásila až po pracovní zkušenosti ve francouzském korporátu. „V mém segmentu se práce týkala správy mašin na peníze, dostala jsem bankomaty v pařížské části Champs-Élysées a komunikovala na dálku s opraváři těch strojů. Jejich francouzština je hodně hovorová, takže kromě matiček a šroubků jsem se od nich naučila i spoustu sprostých slov,“ usmívá se při komentování svého hudebního výběru. Ve Vizitce na její přání totiž zazněla i píseň Dans mon Paris od zpěvačky Zaz, která podle Kopecké zpívá hezkou, hravou francouzštinou.

Martina Viktorie Kopecká

Dnes jsou ale pařížské bankomaty zapomenuty, Martina Viktorie Kopecká píše na Evangelické teologické fakultě dizertační práci a přes internet se snaží udržovat kontakt s věřícími, kteří, když to bylo možné, chodili na její bohoslužby do kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí.

Čtěte také

„Zpovědi dělám po telefonu i on-line. Je dobře, že lidé mají dost sil si o takové povídání říct, na druhou stranu v tomto digitálním prostředí se nikdy nedotkneme takových hloubek, jako když se vidíme osobně,“ míní. „Když pak dělám rodinnou terapii, celá rodina se může pohodlně vměstnat před monitor, v tom je to výhodné. Jenomže když tu samou rodinu vnímám před sebou klasicky ve 3D prostoru, vidím, jak se k sobě její členové chovají, jakým tónem na sebe mluví, jak se na sebe dívají. Tyhle mikro příběhy mi při práci hodně pomáhají a prostřednictvím placatého displeje je nedokážu tak dobře vnímat.“

Běh na dlouhou trať

Ve Vizitce popsala, jak často dnes lidé propadávají skepsi a depresím z dlouhodobého stavu nejistoty. Jestliže loni na jaře se v České republice vzedmula vlna solidarity a lidem dávalo smysl věnovat se dobrovolničení, dnes už jsou všichni ze situace unavení a častěji se dostávají do hádek a konfliktů. „Mohlo by nás to dovést k deníkovým zápiskům. V budoucnosti nám mohou připomenout, že jsme si v krizi docela dobře dokázali poradit. Protože spousta lidí si dnes navzdory všemu vede opravdu dobře.“

Ondřej Cihlář se Viktorie Martiny Kopecké ptal i na předsudky – ať už ty spojené s jejím vzhledem, který podle Kopecké některé věřící či klienty dokáže rozhodit, anebo ty, které si týkají církví a náhledu na stejnopohlavní páry. „U nás je to stále pole neorané a řada církví se tímto tématem teprve začíná zabývat. Československá církev evangelická zve k diskusi odborníky, i římskokatolická církev nedávno vydala prohlášení, že k těmto párům má být projevována míra respektu. Je to zkrátka běh na dlouhou trať.“

Spustit audio