Jazzofon: Chu Berry
Leon Brown "Chu" Berry byl jeden z nejvýraznějších amerických tenorsaxofonistů. Když se později ptali prominentního swingového saxofonisty Colemana Hawkinse, co soudí o Berrym, po chvíli přemýšlení stručně odpověděl: "Chu - ten byl asi nejlepší".
Chu Berry začal s hrou na saxofon (altsaxofon) už jako školák; jeho starší sestra hrála na piano a mladého Leona muzika doslova nadchla. Pak kdesi slyšel právě Colemana Hawkinse a tehdy se definitivně rozhodl pro tenorsaxofon.
Vyjmenovat všechny orchestry a významné sólisty, se kterými Chu Berry během své krátké kariéry hrál, by bylo dost náročné. Jeho saxofon najdeme i na snímcích, kde by ho jen málokdo čekal. S tím souvisí i malé upřesnění: Chu Berry nebyl nikdy členem orchestru Counta Basieho – zde jen několikrát "zaskakoval" za Herschela Evanse.
Vedle Chu Berryho "nečekaných" nahrávek posluchači Jazzofonu uslyší i zřejmě největší hit, pod kterým je podepsán: Christopher Columbus. A určitě padne zmínka o tom, proč se Chu Berry dožil pouhých 33 let.
Medailon věnovaný Chu Berrymu:Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Svatopluk Čech: Výlet pana Broučka do 15. století. Ke 180. výročí narození autora
-
Jaroslav Rudiš, Petr Pýcha: Salcburský guláš. Temná místa minulosti dvou přátel vybublají na povrch
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka