Jarcovjáková, Kyndrová, Koudelka, Kolíbal, Anderle i Schmid u mikrofonu Karla Oujezdského. Výběr z rozhovorů dlouholetého redaktora publicistiky
Více než tři desítky let byl redaktor Karel Oujezdský zasvěceným zprostředkovatelem výtvarného a kulturního dění posluchačům Vltavy. Připravil do vysílání tisíce rozhovorů a reportáží z vernisáží a tiskových konferencí, komentovaných prohlídek. Nadále se k nim můžeme vracet v našem rozhlasovém archivu. Poslouchejte výběr šesti rozhovorů, při kterých citlivě zachytil vyjádření předních osobností naší kultury.
Josef Koudelka
Jeden z nejvýznamnějších českých fotografů Josef Koudelka se už před několika destiletími proslavil dokumentárními fotografiemi. Soubor jeho panoramatických krajin nazvaný RUINY vznikal mezi léty 1991 až 2017 na více než dvou stovkách archeologických míst ve Středozemí. V Praze se objevil ve čtyřech sálech Uměleckoprůmyslového muzea a tam se s Josefem Koudelkou setkal Karel Oujezdský.
Stanislav Kolíbal
Sochař, grafik, kreslíř, ilustrátor a scénograf Stanislav Kolíbal patří mezi nejvýraznější postavy českého poválečného umění. Narodil se v roce 1925 v Orlové a 11. prosince mu bude rovných sto let. Kolíbalovy práce, ať už jsou to sochy či kresby, jsou roztroušeny v mnoha domácích a zahraničních sbírkách a muzeích. Jednu z nich vlastní i pražské museum Kampa, které se rozhodlo připomenout Kolíbalovo životní jubileum výstavou nazvanou stručně KOLÍBAL 100. V příspěvku Karla Oujezdského pohovoří o koncepci výstavy a autorově díle kurátor výstavy Jan Skřivánek a uslyšíte i samotného oslavence Stanislava Kolíbala.
Libuše Jarcovjáková
Velkou retrospektivní výstavou fotografky Libuše Jarcovjákové uvedla Národní galerie ve Veletržním paláci v Praze. Autorka po návratu z emigrace postupně vystavovala v New Yorku, v Berlíně a v roce 2017 jí byla Asociací českých profesionálních fotografů udělena cena Osobnost české fotografie. Její vstup na světovou fotografickou scénu pak dovršila samostatná výstava na prestižním Festivalu fotografie ve francouzském Arles. Fotografku Libuši Jarcovjákovou si pozval k mikrofonu Karel Oujezdský.
Jiří Anderle
Malíř, grafik, ilustrátor, hudebník, spisovatel a sběratel Jiří Anderle je stále umělecky aktivní. S grafikou, za kterou obdržel celou řadu mezinárodních ocenění, sice už skončil, ale ještě stále maluje a hlavně kreslí. S jeho velkoformátovými i menšími figurálními grafikami, z nichž některé jsou poctou významným mistrům umění, jsme se mohli setkat vloni v létě na výstavě IL SORRISO / ÚSMĚV v Galerii Moderna na Masarykově nábřeží v Praze. Natáčel tam Karel Oujezdský, kterého zajímalo, jaká byla cesta Jiřího Anderleho ke grafice.
Dana Kyndrová
Dana Kyndrová je představitelkou české humanisticky laděné dokumentární fotografie. Fotografuje už půl století a její fotografie zachycují od dob normalizace všední i vypjaté okamžiky naší historie. Její výstava Devadesátky v pražské Leica Gallery vloni volně navazovala na projekt z let 1990 až 1991, ve kterém zachytila odchod sovětských vojsk z Československa. Její tehdejší fotografie dokumentují nejen euforické nálady z konce totality, ale také úpadek průmyslových podniků a jeho sociální důsledky. S Danou Kyndrovou natáčel Karel Oujezdský.
Jan Schmid
Zakladatel a dlouholetý ředitel Studia Ypsilon Jan Schmid byl renesanční osobností. V divadle, které před 60 ti lety spoluzaložil, působil jako umělecký šéf, dramatik, scénárista, režisér, herec, textař, výtvarník, ilustrátor a tvůrce pozoruhodných divadelních plakátů. A právě jim byla věnována výstava v Domě fotografie v Praze. Karla Oujezdského zajímalo, jak se k tvorbě plakátů pro Ypsilonku vlastně dostal.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Inger Johanne Strøm: Blizkabytost.com. Ironický pohled na problém lidské osamělosti
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
