Janu Špátovi je sedmdesát!

Špátova tvorba se klene přes čtyři desetiletí, jeho způsob vidění i vyprávění ovlivnily generace filmařů. Česká televize nadělila kameramanovi a režisérovi, ale i nám všem, k narozeninám televizní festival jeho nejlepších snímků. Mnohé z nich jsme po léta neměli možnost vidět a takovou přehlídku Špátových filmů vcelku také ne. Bude uvedena ve dvou blocích a připomene hlavní témata, kterými se jubilující filmař zabýval. Ve svých výpovědích hledal "dobrého člověka, který ještě žije" a "okamžiky radosti, které probleskávají v mlhách smutku". Proto byly jeho snímky vždy plné emocí a dodnes oslovují každého, kdo je na sebe chce nechat působit.

Kameraman a režisér Jan Špáta|foto: fss.muni.cz

V prvním bloku budou uvedeny následující tituly: Respice finem - snímek z roku 1967, který se stal Špátovým prvním výrazným úspěchem. Je to film z "jeho" kraje, severovýchodních Čech, o dožívajících vdovách v Orlických horách. Tento černobílý, dnes již klasický dokument naznačil autorovu filosofii i odvahu dotýkat se nepříjemných a tabuizovaných témat, jako jsou stáří, smutek a smrt.

Země sv. Patricka pochází ze stejného roku a jde o reportážně-výtvarný esej o teskné a zádumčivé duši Irska. Svým pojetím vybočuje z běžného pojetí turistického vidění a hledá spíše polohy zamyšlení a spočinutí. Jeho tématem je i přemítání nad údělem malých národů.

Filmem Variace na téma Gustava Mahlera skočíme do roku 1980. Snímek o Mahlerovi je jediný Špátův portrét nežijící osobnosti a je příkladem, že je možné i tak obtížný úkol pojmout dynamicky, strhujícím způsobem. Je vyjímečný i tím, že násobí účinky dramatické a emotivní Mahlerovy hudby, kterou nejen bohatě využívá, ale zároveň ji i představuje.